Za dvacet let se zdvojnásobil počet největších lesních požárů

Od začátku jednadvacátého století prudce stoupl počet masivních požárů, které ohrožují člověka, přírodu i infrastrukturu. Podle autorů nové studie je tento nárůst spojený s klimatickou změnou neočekávaně velký. Svá zjištění vydali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.

Podle nové studie zveřejněné na konci června se počet i intenzita extrémních lesních požárů v posledních dvou desetiletích celosvětově více než zdvojnásobila. Autoři uvedli, že hlavní příčinou je oteplování planety lidskou činností.

Na základě satelitních záznamů zkoumali vědci téměř tři tisícovky požárů s obrovskou silou, ke kterým došlo v letech 2003 až 2023. Za tuto dobu zjistili, že došlo k jejich 2,2násobnému nárůstu. Intenzita dvaceti nejextrémnějších požárů v každém roce se také více než zdvojnásobila – což je tempo, které „se zřejmě zrychluje“, uvádí studie.

Znepokojivé výsledky

„Očekával jsem sice nějaký nárůst, ale tahle rychlost mě znepokojuje,“ uvedl hlavní autor studie Calum Cunningham z Tasmánské univerzity v Austrálii. „Dopady klimatických změn už nejsou jen věcí budoucnosti. Právě teď jsme svědky dopadů ohřívání atmosféry,“ uvedl pro agenturu AFP.

Šest nejextrémnějších let z hlediska intenzity a četnosti lesních požárů nastalo od roku 2017, uvádí studie. Vůbec nejhorší byl přitom rok 2023, protože během něj vědci zaznamenali vůbec „nejextrémnější intenzitu lesních požárů“ ze zkoumaného období.

Oblastmi, kde došlo k největšímu nárůstu extrémních požárů, jsou hlavně Severní Amerika, severní části Eurasie a také Austrálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...