Vztahů lidí a robotů bude přibývat. Stroje jsou v nich skvělé, říká expert

Nahrávám video

Virtuální společníci a společnice, kteří v digitálním světě plní každé lidské přání, už jsou empatičtější než průměrný živý člověk. Mezi mladými lidmi už je komunikace s nimi stejně rozšířená jako ta s vrstevníky.

Rostoucí počet stále osamělejších lidí na jedné straně a pořád pokročilejší umělé inteligence (AI) na straně druhé. Tato rovnice má jako výsledek nový fenomén: romantické vztahy mezi lidmi a chatboty.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila studie.

Víc než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně. Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Budoucnost vztahů?

Korporace tomu jdou napřed, tento trend je natolik silný, že se velké firmy podnikající v digitálním prostoru na vývoj virtuálních společníků a společnic stále více zaměřují. Například AI Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi, už od července může komunikovat v podobě avatara připomínajícího mladou dívku napodobující estetiku japonských animovaných filmů.

Vznikají a existují už ale desítky placených specializovaných modelů, které umí napodobit chování různých typů lidí. Jsou vycvičené, aby dokázaly komunikovat nejčastěji s osamělými muži. Tito roboti dokáží imitovat také nejrůznější slavné postavy například z filmů, knih nebo seriálů. Lidé tak dnes mohou „randit“ s digitálními klony Taylor Swiftové, Hermiony Grangerové nebo pana Greye z Padesáti odstínů šedi.

Mladí lidé vnímají i stinné stránky těchto AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Ale přesto se stejné množství mladých rozhodlo ve výše uvedené studii probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Toxický vztah s robotem

Jak vážné mohou mít lidé vztahy s umělou inteligencí, ukazuje případ čtrnáctiletého chlapce Sewella Setzera z americké Floridy. Ten se nejprve spřátelil s chatbotem a později se do něj zamiloval. Chatbot vystupoval jako postava z knihy Hra o trůny. Stylizoval se do postavy Danaerys, chlapci nahrazoval jak kamarádku, tak i romantickou partnerku.

Sewell si s ní podle policejního vyšetřování psal několik hodin každý den. Čím dál víc se kvůli komunikaci s virtuální partnerkou izoloval od okolního světa a normální komunikaci s vrstevníky mu plně nahrazovala umělá inteligence. Loni v únoru jí pak napsal poslední zprávu. Sdělil jí, že se za ní vrátí domů. A pak spáchal sebevraždu. Chlapcova matka se teď s provozovatelem chatbota soudí.

Expert varuje i klidní

Starší generaci mohou podobné případy vyděsit. Podle Dominika Voráče z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude vztahů lidí se stroji přibývat. „Povídání si s roboty právě za účelem společníka nebo psychoterapeuta je dnes jedním z nejčastějších využití umělých inteligencí,“ uvedl.

Je to podle něj dané tím, že umělé inteligence jsou v diskusi opravdu dobré. „Tyto nástroje jsou naprogramované pro to, aby byly naším nejlepším společníkem. V jednom testu zkoumali, jakou má chatbot emoční inteligenci: dosáhl skóre 81 bodů, přičemž průměrný člověk měl jen 51,“ konstatoval vědec.

Podle Voráče nicméně existují také studie, které ukazují, že z krátkodobého hlediska mohou chatboty proti osamělosti pomáhat tím, že přinášejí úlevu od této duševní bolesti. „Neznáme ale dopady dlouhodobé – prostě proto, že tyto programy zatím tak dlouho neexistují,“ zdůrazňuje další rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...