Vyšší riziko deprese je u žen zřejmě způsobené geneticky

Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci.

Že jsou ženy náchylnější k depresím, se ví už delší dobu. Vědci ale nebyli schopní říci, co přesně je příčinou: je to spojené s metabolismem, odlišnostmi v životním stylu, anebo jsou to „vrozené faktory“? Teď mají konečně odpověď: klíčovou roli zřejmě hraje právě genetika.

V rámci této studie, která vyšla v časopise Nature Communications a kterou odborníci považují za jednu z nejrozsáhlejších prací v této oblasti, vědci analyzovali DNA téměř dvou set tisíc lidí trpících depresí, aby identifikovali společné genetické markery. Ženy měly téměř dvakrát více genetických markerů spojených s depresí než muži, zjistila studie, kterou provedl australský Berghoferův institut pro lékařský výzkum.

„Rozpoznání společných a specifických genetických faktorů u mužů a žen nám umožňuje lépe porozumět příčinám deprese a otevírá cestu k personalizovanější léčbě,“ uvedla hlavní autorka studie Jodi Thomasová v tiskové zprávě.

Všudypřítomná deprese

Její výzkum šel do obrovské míry detailů. Vědci v něm identifikovali přibližně třináct tisíc genetických markerů spojených s depresí u žen, oproti sedmi tisícům u mužů. Některé z těchto genetických rozdílů by podle vědeckého týmu mohly také ovlivňovat metabolismus nebo produkci hormonů.

„Objevili jsme určité genetické rozdíly, které by nám mohly pomoci vysvětlit, proč ženy trpící depresí častěji vykazují metabolické příznaky, jako jsou například výkyvy hmotnosti,“ uvedla Thomasová.

Depresivní porucha je jednou z nejrozšířenějších duševních poruch. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje více než 300 milionů lidí po celém světě.

„Zatím neexistovalo mnoho spolehlivých studií, které by vysvětlovaly, proč deprese postihuje ženy a muže odlišně, včetně možné role genetiky,“ uvedla výzkumnice Brittany Mitchellová. „Stále více článků ukazuje, že mnoho léků, které se v současné době vyvíjejí, stejně jako dosavadní výzkum, se zaměřují především na muže,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...