Vysazování stromů může vést k oteplování planety. Viníkem je schopnost odrážet sluneční paprsky

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Problém souvisí s takzvaným albedem stromů a lesů, jehož efekt by mohl vést k poněkud nezamýšlenému dopadu masivního vysazování stromů. Ve výsledku by to totiž dopady klimatických změn mohlo zhoršit.

Albedo je schopnost daného povrchu odrážet dopadající sluneční záření zpět do vesmíru. Zjednodušeně: Čím je povrch světlejší, tím má větší albedo. A to znamená, že se více energie odrazí, a tedy dojde k menšímu ohřátí povrchu. Naopak tmavé povrchy mají nízké albedo, což vede k jejich snadnějšímu zahřívání. S tímto jevem má zkušenosti každý člověk už jen proto, že moc dobře ví, jak se liší vnímání tepla v černém a bílém oblečení při vystavení slunečním paprskům.

A podobně velký rozdíl může hrát albedo celoplanetárně. Změna odrazivosti z globálního pohledu může mít značný dopad na teplotu. Například sníh a led mají vysoké albedo, působí jako jakási obří zrcadla pro sluneční světlo a pomáhají udržovat nízké teploty. Tmavé povrchy, jako jsou oceány, černozem nebo městské ulice, mají nízké albedo. Přijímají velkou část sluneční energie, které mění v teplo. Lesy, které obecně mají tmavou barvu, navzdory svému přínosu pro čištění vzduchu nebo jako životní prostor řady živočichů, své okolí z dlouhodobého pohledu rovněž oteplují.

To se nejvíc projeví v oblastech, kde se vytváří sezonní sněhová pokrývka v zimní polovině roku. Když leží na zemi sníh, má takový povrch vysoké albedo. Pokud ale sněhem pokrytou krajinu nahradí tmavé lesy, albedo dramaticky klesá. Tmavé listy stromů pohlcují více slunečního světla, přeměňují je na teplo a vedou ke zvýšení místních teplot, a to i v zimě, kdy je sluneční energie relativně nejméně. Snahy o zalesnění vyšších zeměpisných šířek tak můžou vést k nárůstu průměrné teploty (což dál sníží rozlohu a dobu udržení sněhové pokrývky, což prohloubí oteplení těchto regionů). Ve finále tak pozitivní efekt „odsávaní“ uhlíku z atmosféry může být vykompenzován zmíněným mechanismem oteplení. Tento efekt se potenciálně uplatní především v Kanadě, ve Skandinávii a na severu Ruska.

Zalesňování povede k oteplování

Možná pro někoho překvapivé může být působení stromů v suchých oblastech. Krajina porostlá suchou a řidší vegetací totiž sice nemá tak vysoké albedo jako sníh a led, přesto ve srovnání s tmavým lesem odráží víc dopadajících slunečních paprsků. Jinými slovy, zalesňování těchto oblastí rovněž povede k oteplování, a to ve finále může dál prohloubit negativní dopady nárůstu teplot, například v podobě zvýšeného výparu vody. Jedná se především o okraje Sahary, rozsáhlá území ve vnitrozemí Asie a Austrálie, části Chile a Argentiny nebo západní vnitrozemí USA.

Jak je patrné, zalesňování není – s ohledem na složité vzájemné propojení albeda a lokálního podnebí – univerzálním nástrojem, jak řešit změnu klimatu. Je nezbytné pečlivě promýšlet a plánovat potenciální klimatické dopady rozsáhlejších zásahů do krajiny. Výběr správných druhů stromů, zvážení jejich albeda a strategický výběr míst výsadby jsou kritickými kroky k maximalizaci klimatických přínosů zalesňování. Skupina vědců v nové studii publikované v Nature Communications nyní přišla s detailní mapou světa, která ukazuje oblasti, ve kterých má výsadba stromů největší význam a přínosy pro klima. Pro Česko platí, že vysazování lesů má pozitivní efekt na klima, i když ve srovnání s tropickými lesy je jenom asi třetinový.

Je ale vhodné zdůraznit, že i když skutečný dopad zalesňování na klima může být menší, než naznačovaly původní odhady týkající se pouze uhlíku, stromy nadále zůstávají zásadním prvkem biologické rozmanitosti, čistšího vzduchu a vody a důležitý je například i jejich rekreační faktor pro lidi. A stále platí, že minimálně stejně významné jako výsadba nových stromů pro klima by bylo zastavení nebo alespoň výrazná redukce probíhajícího odlesňování především v tropických oblastech naší planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 3 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 5 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...