Vrtulníček Ingenuity měl při šestém letu na Marsu problémy

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA měl při svém šestém letu na Marsu, který se uskutečnil už 22. května, technické problémy, ale bezpečně přistál. Na svém webu o tom teprve nyní informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné program robotického vozítka Perseverance včetně testování Ingenuity.

Podle předem oznámeného plánu měla helikoptéra při dalším letu opět vystoupat do desetimetrové výšky a překonat celkově vzdálenost kolem 215 až 220 metrů. Měla při tom dosáhnout rychlosti 14,4 kilometru za hodinu, nad zemí setrvat kolem 140 vteřin a také poprvé přistát na místě, které si stroj dopředu „neprohlédl“ při svých předchozích letech.

Telemetrické údaje o šesté letové demonstraci schopností Ingenuity podle sdělení JPL ukazují, že první 150metrový úsek vytyčené trasy probíhal bez problémů. Teprve až v samém závěru se něco stalo. Vrtulník začal přidávat rychlost a opakovaně se nakláněl dopředu a dozadu, což pokračovalo po zbytek letu. Před bezpečným dosednutím se stroj houpal a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie. Přes uvedené potíže helikoptéra přistála jen pět metrů od určeného místa.

Podle JPL šestý let nakonec skončil bezpečným přistáním díky tomu, že řada subsystémů dobře reagovala na zvýšené požadavky k udržení stroje v letu. „Ve velmi reálném smyslu Ingenuity tuto situaci zvládl a zatímco let odhalil zranitelnost v systému načasování, kterou nyní bude třeba řešit, několika způsoby i potvrdil kvalitu systému,“ poznamenala laboratoř.

„I když jsme záměrně neplánovali takový zátěžový let, NASA má nyní data zkoumající krajní meze výkonu vrtulníku. V nadcházející době budou pečlivě analyzována, čímž se rozšíří rozsah našich znalostí o létajících vrtulnících na Marsu,“ dodala JPL.

Cíl: průzkum Marsu

Helikoptéra Ingenuity o velikosti malého dronu přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Tým mise Ingenuity původně počítal s tím, že testy potrvají jen 30 dní, nicméně koncem dubna už po třech úspěšných letech se rozhodl přidat dalších nejméně 30 dní. Úspěšné pak byly i čtvrtý a pátý let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...