Vrtulníček Ingenuity měl při šestém letu na Marsu problémy

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA měl při svém šestém letu na Marsu, který se uskutečnil už 22. května, technické problémy, ale bezpečně přistál. Na svém webu o tom teprve nyní informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné program robotického vozítka Perseverance včetně testování Ingenuity.

Podle předem oznámeného plánu měla helikoptéra při dalším letu opět vystoupat do desetimetrové výšky a překonat celkově vzdálenost kolem 215 až 220 metrů. Měla při tom dosáhnout rychlosti 14,4 kilometru za hodinu, nad zemí setrvat kolem 140 vteřin a také poprvé přistát na místě, které si stroj dopředu „neprohlédl“ při svých předchozích letech.

Telemetrické údaje o šesté letové demonstraci schopností Ingenuity podle sdělení JPL ukazují, že první 150metrový úsek vytyčené trasy probíhal bez problémů. Teprve až v samém závěru se něco stalo. Vrtulník začal přidávat rychlost a opakovaně se nakláněl dopředu a dozadu, což pokračovalo po zbytek letu. Před bezpečným dosednutím se stroj houpal a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie. Přes uvedené potíže helikoptéra přistála jen pět metrů od určeného místa.

Podle JPL šestý let nakonec skončil bezpečným přistáním díky tomu, že řada subsystémů dobře reagovala na zvýšené požadavky k udržení stroje v letu. „Ve velmi reálném smyslu Ingenuity tuto situaci zvládl a zatímco let odhalil zranitelnost v systému načasování, kterou nyní bude třeba řešit, několika způsoby i potvrdil kvalitu systému,“ poznamenala laboratoř.

„I když jsme záměrně neplánovali takový zátěžový let, NASA má nyní data zkoumající krajní meze výkonu vrtulníku. V nadcházející době budou pečlivě analyzována, čímž se rozšíří rozsah našich znalostí o létajících vrtulnících na Marsu,“ dodala JPL.

Cíl: průzkum Marsu

Helikoptéra Ingenuity o velikosti malého dronu přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Tým mise Ingenuity původně počítal s tím, že testy potrvají jen 30 dní, nicméně koncem dubna už po třech úspěšných letech se rozhodl přidat dalších nejméně 30 dní. Úspěšné pak byly i čtvrtý a pátý let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 11 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 12 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 16 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.