Vřešťany decimují vysoké teploty. V současných vlnách veder padají v Mexiku polomrtví ze stromů

Mexiko se potýká s abnormálně vysokými teplotami, které šplhají až k 50 stupňům Celsia. Vedro nedopadá jen na lidi, ale i na tamní zvířata. Na jihovýchodě země kvůli němu v posledních týdnech zemřelo skoro sto vřešťanů. Opice kvůli horku doslova padají ze stromů.

Zatímco běžně se pohybují v korunách stromů, teď se desítky mexických vřešťanů nacházejí i na zemi. Spadli sem poté, co už nesnesli vysoké vedro. „Opice byly v kritickém stavu, ztrácely vědomí, byly letargické a vykazovaly známky těžké dehydratace,“ popisuje tamní biolog Gilberto Pozos.

Nahrávám video

Teploty ve státě Tabasko na jihovýchodě Mexika dosahují až k padesáti stupňům Celsia. Zvířata se kromě extrémního vedra navíc musejí potýkat také s nedostatkem vody. Tyto nepříznivé podmínky už způsobily smrt nejméně 83 vřešťanů, jejichž těla shromažďují dobrovolníci. 

Odborníci musejí řešit i zvyšující se počet opičích sirotků – přibývá jich v případech, kdy matka zemře vysílením a mládě přežije. Právě podobnými opičími sirotky se teď zaplňují i tamní veterinární ordinace. „Dobrovolníci mě požádali o pomoc, jestli mohu zvířata vyšetřit. Řekl jsem ano, ať přijdou. Nečekal jsem ale, že jich bude tolik,“ svěřil se veterinář Sergio Valenzuela.

Lidé v regionu už po pralese rozmísťují nádoby s vodou a ovocem, aby zabránili dalším úhynům těchto inteligentních zvířat. Vřešťan pláštíkový se totiž řadí mezi zranitelné druhy. Pokud se nezlepší okolní podmínky, hrozí mu vyhynutí. Podmínky se přitom aktuálně mění k horšímu.

„Úmrtnost těchto primátů je vysoká, protože se v regionu děje něco spojeného s klimatem a jeho degradací. Už zde nejsou příznivé podmínky, jinými slovy, mizí článek ekosystému,“ konstatuje biolog Pozos. Problémem se zabývá už i mexické ministerstvo životního prostředí. Pomoc přislíbil také prezident země. Vlna veder totiž sužuje celé Mexiko už od března. Úřady v souvislosti s ní hlásí nejméně 26 mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...