Vřešťany decimují vysoké teploty. V současných vlnách veder padají v Mexiku polomrtví ze stromů

Mexiko se potýká s abnormálně vysokými teplotami, které šplhají až k 50 stupňům Celsia. Vedro nedopadá jen na lidi, ale i na tamní zvířata. Na jihovýchodě země kvůli němu v posledních týdnech zemřelo skoro sto vřešťanů. Opice kvůli horku doslova padají ze stromů.

Zatímco běžně se pohybují v korunách stromů, teď se desítky mexických vřešťanů nacházejí i na zemi. Spadli sem poté, co už nesnesli vysoké vedro. „Opice byly v kritickém stavu, ztrácely vědomí, byly letargické a vykazovaly známky těžké dehydratace,“ popisuje tamní biolog Gilberto Pozos.

Nahrávám video

Teploty ve státě Tabasko na jihovýchodě Mexika dosahují až k padesáti stupňům Celsia. Zvířata se kromě extrémního vedra navíc musejí potýkat také s nedostatkem vody. Tyto nepříznivé podmínky už způsobily smrt nejméně 83 vřešťanů, jejichž těla shromažďují dobrovolníci. 

Odborníci musejí řešit i zvyšující se počet opičích sirotků – přibývá jich v případech, kdy matka zemře vysílením a mládě přežije. Právě podobnými opičími sirotky se teď zaplňují i tamní veterinární ordinace. „Dobrovolníci mě požádali o pomoc, jestli mohu zvířata vyšetřit. Řekl jsem ano, ať přijdou. Nečekal jsem ale, že jich bude tolik,“ svěřil se veterinář Sergio Valenzuela.

Lidé v regionu už po pralese rozmísťují nádoby s vodou a ovocem, aby zabránili dalším úhynům těchto inteligentních zvířat. Vřešťan pláštíkový se totiž řadí mezi zranitelné druhy. Pokud se nezlepší okolní podmínky, hrozí mu vyhynutí. Podmínky se přitom aktuálně mění k horšímu.

„Úmrtnost těchto primátů je vysoká, protože se v regionu děje něco spojeného s klimatem a jeho degradací. Už zde nejsou příznivé podmínky, jinými slovy, mizí článek ekosystému,“ konstatuje biolog Pozos. Problémem se zabývá už i mexické ministerstvo životního prostředí. Pomoc přislíbil také prezident země. Vlna veder totiž sužuje celé Mexiko už od března. Úřady v souvislosti s ní hlásí nejméně 26 mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 2 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 4 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 5 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 6 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 7 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.