Voda existovala už krátce po vzniku vesmíru, odhalily teleskopy

Astronomové oznámili, že našli zatím nejvzdálenější vodu v kosmu. Vědci vzácnou molekulu zřejmě nutnou pro vznik života hledali pomocí radioteleskopu ALMA. Našli ji v mohutné galaxii SPT0311-58, která leží 12,88 miliardy světelných let od Země. To znamená, že vesmír byl v době odrážení světla od těchto molekul vody starý méně než jednu miliardu let.

Vědci oznámili tento objev v článku, který vyšel v odborném časopise The Astrophysical Journal. Podle nich se molekuly H2O vyskytují v galaxii, která je jakousi porodnicí hvězd – vznikla srážkou dvou galaxií. Tento gravitační tanec obrovských energií tlačí plyn k sobě, vytváří spoustu nových hvězd a v prostoru mezi hvězdami díky tomu probíhá také spousta zajímavých chemických reakcí. Mezi nimi například interakce, při nichž vznikají molekuly vody a oxidu uhelnatého.

„Pozorovali jsme molekulární plyn pomocí radioteleskopu ALMA v dvojici galaxií známých pod souhrnným označením SPT0311-58. Ve větší z obou galaxií jsme detekovali molekuly vody i oxidu uhelnatého. Zejména kyslík a uhlík jsou prvky první generace a v molekulární formě oxidu uhelnatého a vody jsou rozhodující pro život, jak ho známe,“ uvedla hlavní autorka Sreevani Jarugulaová z University of Illinois.

Molekuly v dvougalaxii
Zdroj: ALMA

Zajímavý a důležitý je nejen samotný objev vody, ale i to, kde k němu došlo. Tato dvojitá galaxie je totiž pozoruhodná z více důvodů. „Je nejhmotnější v současnosti známou galaxií s vysokým červeným posuvem; to znamená, že pochází ještě z doby, kdy byl vesmír velmi mladý,“ popsala Jarugulaová.

Od ostatních podobných galaxií ze stejné doby se ale zásadně liší: ve srovnání s nimi má totiž více plynu a prachu, „což nám dává spoustu potenciálních příležitostí k pozorování nejčastějších molekul a k lepšímu pochopení toho, jak tyto živototvorné prvky ovlivnily vývoj raného vesmíru,“ dodala vědkyně.

Budiž voda

Přestože na Zemi je v současné době na mnoha místech vody nedostatek, ve skutečnosti je voda třetí nejčastější molekulou ve vesmíru. První je molekulární vodík (tedy dva atomy vodíku) a druhou oxid uhelnatý. Složitější molekuly známé jako „prach“ se zahřívají ultrafialovým světlem a to pak vyzařují v infračervené části elektromagnetického spektra. Astronomové zjistili, že existuje souvislost mezi vodou a emisemi prachu.

Světlo z galaxie SPT0311-58 pochází z období vesmíru, kterému věda stále ještě plně nerozumí. Tento objev naznačuje, že voda byla důležitým hráčem již na samotném počátku existence. Její role je sice ještě neznámá, ale už samotná informace o její existenci na úsvitu kosmu je důležitým kouskem skládačky, který může vědcům pomoci pochopit, co se dělo v raném vesmíru.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...