Venuše se stala přes noc lákavým cílem. Rusko ji chce nyní zkoumat samo, bez spolupráce s USA

Ruská kosmická agentura Roskosmos ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit k Venuši, tedy k sousední planetě Země. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele Roskosmosu Alexandra Blošenka.

Informace se objevila den po zveřejnění zprávy, že mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který může mít biologický původ. To by teoreticky mohlo být považováno za důkaz existence života mimo Zemi.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin podle RIA Novosti dal najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

„Bylo rozhodnuto, že plánovaná mise Veněra-D, zahrnující orbitální i přistávací modul, bude realizována jako nezávislý národní projekt bez široké mezinárodní spolupráce,“ uvádí se v citaci vyjádření Rogozina zveřejněné na webu Roskosmosu.

Venuši zničila klimatická katastrofa

V rámci tohoto projektu mají specialisté zkoumat vzorky půdy a atmosféry druhé planety naší sluneční soustavy. Cílem je rovněž studovat povahu evolučních procesů Venuše, která údajně dříve utrpěla klimatickou katastrofu spojenou se skleníkovým efektem.

Na realizaci ruské části projektu požadovali vědci na příštích deset let více než 17 miliard rublů (5,1 miliardy korun), ale žádné prostředky zatím nedostali, napsala RIA Novosti. Náklady na americkou část se odhadovaly v přibližně stejné výši.

Ředitel Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd Anatolij Petrukovič poznamenal, že američtí kolegové se budou moci do mise zapojit, nikoli však už jako rovnoprávný partner. „Už to není projekt, který závisí na přání druhé strany. Potvrzuje se, že ho provedeme nezávisle na tom, jestli se s někým spojíme, nebo nespojíme,“ řekl.

Podle akademie věd je Rusko schopné samostatně financovat let stanice Veněra-D, aby se uskutečnil někdy „blíže k roku 2030“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...