Venezuela má zřejmě obří zásoby vzácných kovů, neumí je ale těžit

Jihoamerický stát, který se ocitl v centru světové pozornosti, se může pochlubit velkými přírodními zdroji. Současně ale Venezuela není schopna tyto zdroje využívat.

Když se řekne Venezuela, vybaví se většině lidí asi hlavně ropa. Tato země má největší zásoby takzvaného černého zlata na světě, v zemi jí leží asi pětina celého ověřeného bohatství planety. Ale to není ani zdaleka všechno, ještě důležitějšími se totiž mohou stát její zdroje kritických a vzácných nerostů. Bez nich totiž není možný moderní průmysl.

Geologické bohatství Venezuely obsahuje bohatá ložiska železné rudy, bauxitu, zlata a niklu – ale také významná naleziště mědi a zinku. Zejména má ale i obrovské množství vzácných zemin, které jsou soustředěné převážně na Guyanské vysočině v jižní Venezuele.

Ve skutečnosti se země pyšní největšími zásobami zlata v Latinské Americe a patří mezi největší světové držitele železné rudy a bauxitu. Oficiální průzkumy naznačují světový potenciál v oblasti kovů pro výrobu baterií: vláda nedávno oznámila, že její zásoby obsahují 340 milionů tun niklu a obrovské množství mědi, což by v případě ověření znamenalo, že Venezuela patří mezi přední světové zdroje těchto materiálů.

Na Guyanské vysočině byly také nalezeny koltan a vzácné zeminy obsahující thorium. Problém je, že toto důležité nerostné bohatství zůstává převážně teoretické – jedná se spíše o geologické možnosti než o prokázané zásoby.

Bohatství ležící v zemi

Přes toto obrovské bohatství zdrojů je ale jejich komerční těžba zatím zcela zanedbatelná. Nerosty jako uhlí, olovo, zinek, měď, nikl a zlato představují méně než jedno procento produkce Venezuely a v zemi neprobíhají žádné významné zahraniční těžební projekty.

Na rozdíl od těžebních velmocí, jako jsou Kanada nebo Austrálie, kde stabilní podmínky umožňují prosperitu gigantům jako BHP nebo Rio Tinto, Venezuele chybí základní předpoklady pro přeměnu nerostného potenciálu v bohatství. Mezi hlavní překážky patří jednak nestabilita země, ale také nedostatek kvalitních moderních dat, na která by se mohli investoři spolehnout.

Země nemá ani spolehlivý systém pro těžební povolení a koncese, což se v minulosti opakovaně projevilo tím, že některé těžební operace selhaly - například kvůli tomu, že zahraniční firmy čelily náhlým zrušením smluv. Venezuela nemá ani dostatečnou infrastrukturu, včetně silniční sítě nebo stabilní energetické sítě.

Zdroje jsou na papíře k dispozici, ale bez dramatického zlepšení správy a infrastruktury nemohou zásobovat globální dodavatelský řetězec ani podporovat vlastní rozvoj Venezuely.

Příběh jednoho selhání

V roce 2016 podepsal Nicolás Maduro dekret o vytvoření těžebního regionu Orinoko. Oblast o rozloze přibližně 112 tisíc kilometrů čtverečních představuje asi 12 procent území státu a dá se geograficky vymezit právě jižním břehem řeky Orinoko.

Tato oblast se považuje za strategickou hlavně pro těžbu zlata, ale také diamantů, koltanu, niklu a prvků vzácných zemin. Má obsahovat více než osm tisíc tun zlata, což by Venezuelu zařadilo mezi země s největšími zásobami tohoto minerálu. Měla by umožňovat i možnosti těžby až jednoho milionu karátů diamantů, 12 tisíc tun niklu, 35 tisíc tun koltanu a nedefinovaná ale obří ložiska mědi.

To bylo před deseti lety. Dnes v oblasti neprobíhá těžba žádných velkých společností, naopak – region se podle španělského deníku El País proměnil v nebezpečné hnízdo kriminality, politické a vojenské korupce a pašování, a to vše na pozadí velké ekologické katastrofy. „Neexistuje tady žádná velkoplošná těžba, ale jenom chaotická a nekontrolovaná exploatace,“ tvrdí deník.

Podle britského Guardianu zde zápasí lokální i kolumbijské gangy, zdroje od nich odkupují čínští obchodníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...