Velká většina pobřežních oblastí může mít trable se sladkou vodou, varuje NASA

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

U pobřeží dochází vlivem meteorologických cyklů k neustálému střetávání dvou druhů vody. Srážky doplňují zásoby sladké vody v pobřežních vodonosných vrstvách, což jsou vlastně horniny a půda, jež zadržují vodu. Sladká voda má tendenci stékat hlouběji, tedy směrem do oceánu.

Současně se ale slaná voda z oceánu tlačí do vnitrozemí, ženou ji tam vítr, příliv i vlny. Na místech kde se obě tendence střetávají, vznikla většinou jakási rovnováha, kdy se obě protichůdné síly navzájem drží v šachu.

Ale do této rovnováhy teď zasahuje další síla, která jednu misku tlačí dolů. Rovnou dva důsledky klimatických změn teď způsobují, že slaná voda začíná mít navrch. Oteplování planety způsobuje zvyšování hladiny oceánů, což znamená, že se jí více dostává na pevninu – a vodní masa má tak i větší sílu.

Druhým vlivem jsou vyšší teploty: ty vedou k menšímu množství srážek, a tedy i pomalejšímu doplňování podzemních vod.

Zranitelné oblasti

Vědci z NASA teď vyhodnotili více než šedesát tisíc pobřežních povodí po celém světě a zmapovali, jak snížené doplňování podzemních vod a zvyšování hladiny moří přispěje k pronikání slané vody, a zároveň odhadli, jaký bude jejich čistý účinek.

Autoři studie zjistili, že při samostatném posuzování těchto dvou faktorů bude do roku 2100 jen stoupající hladina moře mít tendenci vytlačovat slanou vodu do vnitrozemí v 82 procentech zkoumaných pobřežních povodí. Přechodová zóna se v těchto místech posune o relativně malou vzdálenost: ne více než dvě stě metrů od současného stavu. Mezi zranitelné oblasti patří hlavně nízko položená místa: jihovýchodní Asie, pobřeží kolem Mexického zálivu a velká část východního pobřeží Spojených států.

Pomalejší doplňování spodních vod samo o sobě bude mít tendenci způsobovat vnikání slané vody do 45 procent studovaných pobřežních povodí. V těchto oblastech by se přechodná zóna posunula dále do vnitrozemí než v důsledku zvýšení hladiny moře – na některých místech až o dvanáct set metrů. Mezi nejvíce postižené oblasti patří Arabský poloostrov, západní Austrálie a mexický poloostrov Baja California.

Dopady pocítí miliardy lidí

Přibližně ve 42 procentech pobřežních povodí se ale doplňování podzemních vod zvýší, což bude mít tendenci posunout přechodovou zónu směrem k oceánu, a v některých oblastech to dokonce překoná vliv vnikání slané vody v důsledku zvyšování mořské hladiny. Proč? Více tepla totiž znamená obecně i více srážek.

Podle studie dojde do konce století v důsledku kombinovaných účinků změn mořské hladiny a doplňování podzemních vod k průniku slané vody do 77 procent zkoumaných pobřežních povodí.

Obecně podle autorů platí, že nižší míra doplňování podzemních vod bude určovat, jak daleko slaná voda pronikne do vnitrozemí, zatímco zvyšování hladiny moří určí, jak rozsáhlý bude tento jev po celém světě.

Podle toho se pak budou i lišit dopady. Podle autorů budou největší v chudších zemích. „Ty, které mají nejméně zdrojů, jsou nejvíce postiženy zvyšováním hladiny moří a změnou klimatu,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...