Velká studie naznačuje skutečný rozsah covidové epidemie v Česku

V České republice bylo od počátku pandemie covidu-19 potvrzeno PCR testem už skoro 1,7 milionu případů nákazy virem SARS-CoV-2. Podle oficiální statistiky se infikovalo asi 17 procent obyvatel. Podle nové rozsáhlé studie se ale ve skutečnosti v Česku mohlo setkat s novým koronavirem mnohem více dospělých. Důležitým zjištěním je i fakt, že protilátky po nemoci nemělo asi 16 procent osob, které prokazatelně covid měly.

Zatímco v první vlně pandemie bylo v Česku za tři měsíce jen 87 potvrzených případů na sto tisíc obyvatel, na vrcholu druhé vlny bylo potvrzeno více než sto nových případů na sto tisíc osob denně – Česká republika se tak ocitla mezi nejvíce postiženými zeměmi v Evropě i na světě. Skutečný počet lidí, kteří se během druhé fáze pandemie nakazili a vyvinuli protilátky, se ale zjišťuje jen složitě.

Nahrávám video

Vědci výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity teď zveřejnili výsledky první fáze dlouhodobé studie PROSECO, která sledovala dynamiku hladin protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci. Výzkum umožnila Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, která ze svého fondu prevence podpořila opakované měření protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi dobrovolníků z řad svých klientů.

Studie byla plánována jako třífázová, přičemž první začala v říjnu 2020 a nábor účastníků skončil v březnu 2021 před začátkem masivní vakcinační kampaně. Více než třiceti tisícům účastníkům starším 18 let byly v síti akreditovaných laboratoří v rámci tohoto projektu odebrány vzorky krve a změřeny hladiny protilátek s cílem sledovat dynamiku IgG protilátek proti SARS-CoV-2 v populaci, která se s touto nemocí zatím nesetkala a ani nebyla očkovaná.

Na analýze a interpretaci získaných dat se kromě pracovníků centra RECETOX podíleli epidemiologové z partnerského pracoviště na University College London, kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice a Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

„Výsledky první fáze studie ukázaly rychlý nárůst seropozitivity demonstrující rozsáhlou expozici české populace viru SARS-CoV-2 během dramaticky probíhající druhé vlny pandemie: zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky pouze 28 procent dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 procent a v únoru a březnu 2021 už 51 procent. To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní“, komentoval výsledky Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity, který nad studií převzal odbornou záštitu.  Platí přitom ale, že údaje o osobách ve zkoumané skupině  nemusí přesně odpovídat reálnému stavu v populace.

„Rostoucí trend souhlasí s celostátními daty o kumulativním počtu pozitivních PCR testů a potvrzuje průběžně zveřejňovanou dynamiku vývoje epidemie. Naměřená data nicméně indikují, že procento populace, které bylo do března 2021 exponováno viru SARS-CoV-2 bylo významně větší, než by vyplývalo z přímých odhadů založených pouze na datech z PCR testování“, dodal Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Skoro třetina všech dobrovolníků měla v době před odebráním krve pozitivní PCR test. U šestnácti procent z nich ale testy neukázaly protilátky. Nejméně jedna třetina účastníků, u kterých byly nalezeny protilátky, přitom nezaznamenala žádné příznaky onemocnění a osmadvacet procent seropozitivních jedinců ani nikdy nebylo na PCR testu. Tato čísla podle autorů ukazují význam velkoplošných serologických studií, které popisují rozsah šíření viru v populaci. 

Slabiny studie

Autoři v práci přiznávají i několik nedostatků. Práce zaprvé ještě neprošla nezávislým recenzním řízením, zadruhé není reprezentativní, protože testovaní dobrovolníci nebyli vybráni zcela náhodně. Lidé, kteří se do ní hlásili, mohli mít větší zájem odhalit, jestli měli nemoc, pokud předtím trpěli nějakými problémy. „Je pravděpodobné, že osoby s vyšším rizikem minulé nebo současné infekce jsou v této studii nadměrně zastoupeny, což by mohlo vést k nadhodnocení,“ uvádí vědci. 

Ve studii byly také nadměrně zastoupeny některé části populace, například ženy ve věku 40 až 59 let. Obecně bylo ve výzkumu více lidí ve středním věku, což je skupina, která mívá více kontaktů a tedy i vyšší pravděpodobnost nákazy. Autoři zcela vynechali osoby žijící v domovech důchodců.   

Výzkum pokračuje

V březnu 2021 začala v Česku masivní kampaň s cílem proočkovat ideálně celou dospělou populaci proti SARS-CoV-2 do konce září 2021. Od března do září budou proto všem účastníkům znovu měřeny protilátky s cílem zmapovat dynamiku tvorby protilátek ve sledovaném vakcinačním období. Ve třetí fázi vyšetření plánované na období od října 2021 do března 2022 se bude dále sledovat přetrvání či pokles paměťových IgG protilátek proti SARS-CoV-2 u jedinců, kteří prodělali infekci, a těch, kteří byli očkováni.

„Studie PROSECO přispěje k lepší epidemiologické a serologické charakterizaci infekce SARS-CoV-2 a poskytne cenná dlouhodobá data o šíření viru SARS-CoV-2 a dynamice rozvoje protilátek u reprezentativního vzorku populace“ řekl o studii šéf české pobočky Světové zdravotnické organizace Srdan Matič. „Taková data jsou zásadně důležitá pro nastavení správných očkovacích strategií a úspěšné zvládnutí dalších fází globální pandemie covidu-19“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...