Vědci z ČVUT zvítězili v prestižní světové soutěži. Jejich drony nejlépe hasily i stavěly

Čeští vědci z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Týmu se kromě toho podařilo získat také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Úspěch a odměnu ve výši 250 tisíc dolarů (5,8 milionu korun) si přitom technici vysloužili především díky intenzivní přípravě v místních podmínkách a unikátním přístupem k zadaným problémům, řekl Vojtěch Spurný, jeden ze členů úspěšného týmu.

Přístroje vědeckých týmů musely v závodech najít a likvidovat balónky umístěné ve vzduchu, stavět zeď, či hasit požár. Na konci soutěže pak účastníky čekala závěrečná hlavní disciplína, která kombinovala prvky všech předchozích. V ní se technikům z ČVUT podařilo zvítězit.

„Věděli jsme, že soutěž bude náročná, bude vyžadovat velkou přípravu, takže 36 dní před soutěží jsme se přesunuli do Spojených arabských emirátů, kde jsme trénovali v poušti,“ řekl Vojtěch Spurný z týmu multirobotických systémů ČVUT. Dodal, že před samotnými testy v terénu pracovali na svých dronech celé dva roky.

Čeští roboti umí spolupracovat

Za úspěch však český tým spolupracující i s americkými kolegy vděčí také takzvanému multirobotickému přístupu, který podle Spurného čeští vědci použili jako jediní z celkových 31 týmů z univerzit po celém světě. Jejich drony, které létají samostatně s využitím počítačových senzorů, spolu totiž spolupracovaly a zastávaly dílčí úlohy, čímž se jim podařilo splnit zadané úlohy rychleji a účinněji.

Přístup se osvědčil zejména v disciplíně, v níž musely autonomní helikoptéry ve spolupráci s pozemními roboty postavit zeď z náhodně rozmístěných kostek. „Rozdělili jsme jednotlivé úkoly pro drony a pozemní roboty, kde například jeden dron skenoval arénu a hledal místo, kde jsou kostky (…) a potom tu informaci předal pozemnímu robotu, který ji nemusel hledat, ale jel na předem danou pozici,“ sdělil Spurný.

Čeští vědci svým umístěním navázali na úspěch před třemi roky, kdy v Abú Zabí získali kompletní sbírku medailí. Soutěž, jejímž cílem je podle Spurného posunout možnosti využití robotiky v každodenních situacích, se přitom loni a předloni nekonala a v budoucnu by se měla zřejmě pořádat každé dva roky.

„Je to světový úspěch. Nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji. Před týdnem se v Abú Dhabí předvedly formule ČVUT, dnes drony… mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo,“ prohlásil podle vyjádření ČVUT Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji, která odstartuje v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...