Vědci vyvinuli nový postup likvidace jmelí. Cizopasná rostlina ničí stromy hlavně na Moravě

Tisíce stromů na Moravě likviduje cizopasné jmelí bílé. Podle arboristy z Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka jde o závažný problém, protože významně limituje životnost a také použitelnost stromů jak ve městech, tak v hospodářských lesích. Jmelí odebírá stromům vodu, kvůli tomu koruny hostitelského stromu prosychají, uvedl. Vědci letos v zimě úspěšně otestovali novou možnost likvidace jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

V některých případech na stromy působí i hmotnost jmelí, protože může lámat hostitelské větve. Největší problémy jsou v Moravskoslezském a Zlínském kraji a v části Jihomoravského. Vědci se problémem zabývají několik let a letos v zimě vyzkoušeli ve Zlíně a v Přerově na 40 stromech postup, který způsobil úmrtí 90 procent jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

Jde o mnohem účinnější postup, než používali arboristé dosud. Obvykle se dříve uchylovali k odřezávání jmelí, které však šlo použít pouze při okrajovém napadení. „Když je strom zasažený silně, není mechanická likvidace možná, aniž by nebyl zásadně postižený i strom,“ řekl Rozsypálek.

Jak porazit jmelí

Nová metoda bere v úvahu, že jmelí jako stále zelená rostlina obvykle cizopasí na listnatých stromech, které v zimě nemají listí. „Po určitou část roku jsou proto pro jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl Rozsypálek. V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí, díky čemuž je schopno zimní období překonat.

„Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů, jako je otevření průduchů, zahájení transpirace a fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin. Proto postupně odumírá vlivem rychlé ztráty životně důležitých látek,“ uvedl Rozsypálek. Na hostitelskou dřevinu tato látka nemá mít vliv, protože se vstřebává skrze listy, které v době aplikace nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...