Vědci vytvořili nejpřesnější genetickou mapu koně Převalského. Může pomoci k záchraně druhu

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.

Vědci z Minnesotské univerzity úspěšně zmapovali kompletní genom ohroženého koně Převalského. Tento druh byl v polovině 20. století ve volné přírodě vyhuben, ale díky ochranářům dnes jeho populace čítá přibližně dva tisíce kusů. Významnou roli má v programu záchrany tohoto savce Zoo Praha a její programy návratu koní do volné přírody.

Nahrávám video
Koně Převalského z pražské zoo byli vypuštěni v kazašské stepi
Zdroj: ČT24

Nová studie, která genom koně kompletně popsala, vznikla pod vedením profesora Christophera Faulka a jeho doktorandů. „Genom je základním genetickým plánem zvířete a říká nám, čím je daný druh jedinečný, a také vypovídá o zdravotním stavu populace,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Faulk. „Moji studenti spolupracovali na vytvoření nejkvalitnějšího genomu koně Převalského na světě.“

K čemu je znalost genomu

Vědci mohou využít výsledky tohoto výzkumu jako nástroj k přesným předpovědím o tom, co nejrůznější genové mutace znamenají pro zdraví a ochranu koně Převalského. Ve výsledku by to mohlo ochráncům výrazně pomoci s úspěšným návratem zvířat do jejich původních ekosystémů – ať už je to v Mongolsku, nebo Kazachstánu.

„Studovat geny bez dobré reference je jako skládat puzzle o třech miliardách dílků bez celkového obrázku na krabici,“ říká Faulk. „Vědci, kteří studují koně Převalského a mapují mutace v důležitých genech, potřebují takový kvalitní obrázek, se kterým by mohli své puzzle porovnat."

Vědci použili pro analýzu DNA vzorek krve Varuschky, desetileté klisny Převalského, která žije v minnesotské zoologické zahradě. Právě díky ní sestavili reprezentativní mapu genů tohoto druhu. Zoo se dlouhodobě věnuje chovu a péči o koně Převalského, od 70. let minulého století se zde narodilo více než padesát hříbat.

„Byli jsme nadšeni, že můžeme spolupracovat s Minnesotskou univerzitou na zachování genetického zdraví tohoto druhu, protože jeho populace se stále obnovují, a to jak v zoologických zahradách, tak ve volné přírodě,“ uvedla Anne Rivasová, doktorka veterinární medicíny v minnesotské zoo. „Jsme nadšeni, že můžeme naší komunitě nabídnout možnost vidět koně jako výsledek našeho ochranářského úsilí.“

Jak popsat geny

Špičková technologie sekvenování použitá k sestavení genomu využívá malý přístroj o velikosti plechovky od limonády. Jeho přenosnost znamená, že by tato metoda mohla být přizpůsobena pro další studium divokých koní Převalského v odlehlých lokalitách.

Budoucí využití referenčního genomu může zahrnovat studium genů, které pomáhají koním přizpůsobit se změnám prostředí, včetně klimatické změny, a identifikaci mutací spojených se specifickými znaky nebo nemocemi. Vědci budou moci tato genetická data využít také pro informování o budoucích rozhodnutích o šlechtění, která pomohou zlepšit genetickou rozmanitost. Vzhledem k extrémnímu populačnímu zúžení, k němuž došlo během téměř úplného vymizení koně Převalského, jsou tyto poznatky pro pokračující šlechtitelské úsilí klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...