Vědci vytvořili nejpřesnější genetickou mapu koně Převalského. Může pomoci k záchraně druhu

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.

Vědci z Minnesotské univerzity úspěšně zmapovali kompletní genom ohroženého koně Převalského. Tento druh byl v polovině 20. století ve volné přírodě vyhuben, ale díky ochranářům dnes jeho populace čítá přibližně dva tisíce kusů. Významnou roli má v programu záchrany tohoto savce Zoo Praha a její programy návratu koní do volné přírody.

Nahrávám video

Nová studie, která genom koně kompletně popsala, vznikla pod vedením profesora Christophera Faulka a jeho doktorandů. „Genom je základním genetickým plánem zvířete a říká nám, čím je daný druh jedinečný, a také vypovídá o zdravotním stavu populace,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Faulk. „Moji studenti spolupracovali na vytvoření nejkvalitnějšího genomu koně Převalského na světě.“

K čemu je znalost genomu

Vědci mohou využít výsledky tohoto výzkumu jako nástroj k přesným předpovědím o tom, co nejrůznější genové mutace znamenají pro zdraví a ochranu koně Převalského. Ve výsledku by to mohlo ochráncům výrazně pomoci s úspěšným návratem zvířat do jejich původních ekosystémů – ať už je to v Mongolsku, nebo Kazachstánu.

„Studovat geny bez dobré reference je jako skládat puzzle o třech miliardách dílků bez celkového obrázku na krabici,“ říká Faulk. „Vědci, kteří studují koně Převalského a mapují mutace v důležitých genech, potřebují takový kvalitní obrázek, se kterým by mohli své puzzle porovnat."

Vědci použili pro analýzu DNA vzorek krve Varuschky, desetileté klisny Převalského, která žije v minnesotské zoologické zahradě. Právě díky ní sestavili reprezentativní mapu genů tohoto druhu. Zoo se dlouhodobě věnuje chovu a péči o koně Převalského, od 70. let minulého století se zde narodilo více než padesát hříbat.

„Byli jsme nadšeni, že můžeme spolupracovat s Minnesotskou univerzitou na zachování genetického zdraví tohoto druhu, protože jeho populace se stále obnovují, a to jak v zoologických zahradách, tak ve volné přírodě,“ uvedla Anne Rivasová, doktorka veterinární medicíny v minnesotské zoo. „Jsme nadšeni, že můžeme naší komunitě nabídnout možnost vidět koně jako výsledek našeho ochranářského úsilí.“

Jak popsat geny

Špičková technologie sekvenování použitá k sestavení genomu využívá malý přístroj o velikosti plechovky od limonády. Jeho přenosnost znamená, že by tato metoda mohla být přizpůsobena pro další studium divokých koní Převalského v odlehlých lokalitách.

Budoucí využití referenčního genomu může zahrnovat studium genů, které pomáhají koním přizpůsobit se změnám prostředí, včetně klimatické změny, a identifikaci mutací spojených se specifickými znaky nebo nemocemi. Vědci budou moci tato genetická data využít také pro informování o budoucích rozhodnutích o šlechtění, která pomohou zlepšit genetickou rozmanitost. Vzhledem k extrémnímu populačnímu zúžení, k němuž došlo během téměř úplného vymizení koně Převalského, jsou tyto poznatky pro pokračující šlechtitelské úsilí klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...