Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.

Celé to – logicky – souvisí s tím, že člověk vstupuje do nového prostředí, které nezná a které pro něj může představovat různé hrozby. A evoluce ho vybavila nástroji, jak tato rizika snížit. „Problém první noci“ je ve skutečnosti velmi kvalitním nástrojem, jak savci časté situace, jež je mohly stát život, řešili.

Experiment

Vědci to teď v nové studii popsali na myších. To znamená, že u lidí sice mohou být nějaké odlišnosti, ale celkově je mechanismus u savců pravděpodobně značně univerzální.

Při práci s myšmi autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, našli skupinu neuronů, jež se aktivují, když zvíře vstoupí do nového prostředí. Tyto neurony uvolňují molekulu zvanou neurotensin zodpovědnou za udržování bdělosti. Právě tato molekula pak myši chrání před potenciálními nebezpečími v neznámém prostředí „mělčím spánkem“.

Zvýšenou aktivitu jednoho typu neuronů autoři studie ověřili během další části experimentu, kdy tyto neurony potlačili. Myši posléze rychle usnuly, a to i v novém prostředí.

Tento objev tedy může vysvětlovat „efekt první noci“ pozorovaný u lidí. První noc na novém místě zůstává mozek ostražitější, funguje pak víc jako „noční hlídka“. Fyziologicky se to projevuje například tím, že jedno oko zůstává pootevřené, dokud se neujistí, že okolní prostředí je bezpečné. Tato porucha spánku je sice popsaná už desítky let, ale mechanismus mozku, který za ní stojí, zůstával až doposud nejasný.

Výsledky nejsou jen zajímavostí, ale mohly by vést k novým způsobům léčby nespavosti a úzkostných poruch, včetně právě problému první noci. Stejné mechanismy spojené s neurotensinem jsou navíc spojené s celou řadou dalších duševních potíží, včetně depresí a posttraumatického syndromu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 44 mminutami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
04:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 20 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 22 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
včera v 10:19

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.