Vědci rekonstruovali tvář „Ledové panny“. Ukázali, jak vypadala nejslavnější mumie Peru

Archeologové představili veřejnosti plastický model, který ukazuje, jak mohla za svého života vypadat nejslavnější mumie z Peru. Dívka z říše Inků celosvětově známá jako Juanita nebo také Ledová panna byla před více než pěti sty lety s největší pravděpodobností rituálně obětována.

Tým peruánských a polských vědců ve spolupráci se švédským specialistou na rekonstrukce obličejů Oscarem Nilssonem vymodeloval ze silikonu dívčinu bustu. Americký antropolog Johan Reinhard, který zmrzlé tělo nalezl během své expedice v roce 1995 v ledovci spícího vulkánu Ampato v nadmořské výšce 6400 metrů, nyní s nadsázkou říká, že díky nové bustě vypadá dívka „ještě živější“.

Vědci se při rekonstrukci řídili tělesnými skeny, měřením lebky, studiem DNA a etnologickými charakteristikami. Nilsson agentuře AP řekl, že modelování obličeje s výraznými lícními kostmi, tmavýma očima a snědou pletí mu zabralo „asi čtyři sta hodin práce“.

Reinhard k tomu říká: „Myslel jsem, že se nikdy nedozvím, jak vypadala její tvář, když byla naživu. Dnes, po 28 letech, se to díky rekonstrukci z dílny Oscara Nilssona stalo skutečností.“

Skvěle zachovalá mumie

Juanita byla oblečena do obřadní tuniky, na hlavě měla čelenku a obklopovaly ji nejrůznější předměty včetně keramických misek a sošek. Díky hlubokému zamražení zůstaly všechny její vnitřní orgány neporušené a v takovém stavu, že vědci dokonce zjistili, co jedla poslední den svého života. Její věk v okamžiku smrti odhadují na 14 až 15 let. Pomocí výpočetní tomografie bylo zjištěno, že pravděpodobnou příčinou smrti byla silná rána tvrdým předmětem do zátylku.

Rekonstrukce Juanity
Zdroj: Reuters

Reinhard vysvětluje, že podle náboženství Inků měla taková oběť přinášet čest rodičům a blažený posmrtný život obětem. Archeologové na základě oblečení a okolních předmětů předpokládají, že oběť pocházela ze zámožné rodiny.

„Dítě bylo poté zbožštěno a uctíváno po generace jako prostředník mezi vesničany a bohy,“ dodal Reinhard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...