Vědci poprvé připevnili k mláděti keporkaka kameru. Odhalila detaily o kojení u těchto něžných obrů

Mořští biologové poprvé v dějinách natočili, jak vypadá kojení u keporkaků z pohledu mláděte. Umožnila to speciální kamera upevněná k tělu zvířete. Kojení je přitom pro mláďata poměrně rizikové, protože nemohou zároveň dýchat a pít.

Za výzkumem stojí madagaskarská nezisková vědecká organizace Cétemada, která se snaží získávat informace o kytovcích a také upozorňovat na riziko jejich ohrožení. Pro tuto studii se spojila s francouzskou univerzitou Université Paris Sud.

Nedaleko ostrova Sainte Marie, který se nachází na východním pobřeží Madagaskaru, společně studovali chování keporkaků, kteří se zde rozmnožují. A v rámci výzkumu na jedno z mláďat umístili speciální podvodní kameru. Získali tak unikátní záběry, které ukazují, jak se mládě pod hladinou kojí od své matky.

Kojení jako riziko

Zařízení bylo vybavené řadou senzorů, které zaznamenávaly nejen údaje o samotných zvířatech, ale také o jejich okolí, takže biologové nyní mohou detailně studovat jen málo zdokumentovaný fenomén kojení kytovců.

Pro mláďata jde o velmi riskantní a namáhavou záležitost: nejsou schopná současně dýchat a pít, takže sání mateřského mléka musí být velmi krátké a současně intenzivní. Naštěstí je evoluce na tuto situaci dobře připravila: mateřské mléko keporkaků obsahuje až 60 procent tuku, takže i jeho malé množství stačí na pokrytí energetických potřeb mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...