Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.

Žralok se pohyboval líně, pomalu a neohrabaně. Klidně se nechal unášet proudy nad temným a pustým mořským dnem v hloubce asi 490 metrů. Pohled na něj ale vyrazil mořským biologům, kteří predátora sledovali na monitorech, dech.

Vědci asi čtyřmetrovou mohutnou parybu totiž pozorovali u Jižních Shetlandských ostrovů poblíž Antarktického poloostrova, tedy v Jižním oceánu. A jedno ze základních pravidel „žralokologie“ říká, že se tito tvorové u Antarktidy nikdy nevyskytují. Pozorování z loňského ledna, o němž teď biologové informovali, je úplně prvním.

„Když jsme tam pluli, nečekali jsme, že uvidíme žraloky,“ potvrdil pro agenturu AP jeden z vědců, kteří se výzkumu účastnili. „A nebyl to žádný trpaslík, ale pořádný kus. Tyhle věci jsou jako tanky,“ dodal.

Podle záznamů, které vědci prostudovali, neexistuje jediný důkaz o tom, že by se žraloci tak jižně někdy vyskytovali. Neviděli je tam vědci, velrybáři ani turisté. Agentuře AFP to potvrdil i biolog Peter Kyne z Charles Darwin University, který se zabývá ochranou přírody a který se na studii nepodílel. Tak daleko na jihu je podle něj nikdo nikdy neviděl.

Jak je to možné?

Klíčová otázka je, jestli se žraloci do Antarktidy dostali až nyní, nebo jestli tam byli vždy a jen si jich nikdo nevšiml. Vědci poctivě říkají, že na tuto otázku nemohou odpovědět. Klimatické změny a oteplování oceánů by opravdu mohly potenciálně žraloky hnát do chladnějších vod jižní polokoule, které se pomalu oteplují. Ale protože jsou tyto oblasti tak odlehlé a špatně zkoumatelné, tak zkrátka chybí dostatek pozorování z minulosti.

Jednalo se o světlouna pacifického, druh, který miluje velké hloubky a dokáže žít bez větších problémů i dva kilometry pod hladinou. O to snadněji uniká pozornosti lidí. A pokud se tam vyskytuje jen výjimečně nebo je tam jeho populace velmi řídká, opravdu mohl jen příležitostným výzkumům poměrně snadno uniknout.

Jeho chování bylo podle vědců docela důvtipné. Antarktické vody mají v různých vrstvách značně odlišnou teplotu a z pozorování vyplývá, že predátor se vždy pohyboval v té zrovna nejteplejší. Autoři studie předpokládají, že hlavním zdrojem potravy těchto tvorů (je-li jich tam opravdu víc) jsou mrtvá těla velryb, obřích krakatic a dalších mořských tvorů, kteří uhynou a klesnou na dno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...