Vědci objevili pozůstatky praptakopyska, které ukazují, že se dřív mýlili v evoluční teorii tohoto druhu

Nově objevené fosilie ukazují, že ptakořitní savci žili v Jižní Americe nejméně o deset milionů let dříve, než předpokládaly předchozí výzkumy. Zkamenělina příbuzného ptakopysků nalezená v Argentině zpochybňuje dosavadní teorie o tom, kdy a kde se tento prapodivný tvor kladoucí vejce vyvinul.

Ptakořitní savci v současnosti téměř vyhynuli. Z nějakého zatím neznámého důvodu se nedokázali evolučně přizpůsobit změnám, jimiž planeta v posledních statisících let procházela. Jediné dva přežívající druhy jsou ježury a právě ptakopyskové – oba se vyskytují pouze v Austrálii a na okolních ostrovech. Jenže fosilní důkazy dokazují, že žili i v pravěké Jižní Americe.

Před miliony lety…

Před více než třiceti lety našli paleontologové v Patagonii první důkaz o tom, že ptakořitní žili i mimo Austrálii. Byl jím zub 62 milionů let starého ptakopyska, který dostal jméno Monotrematum sudamericanum. 

Teď ale vědci našli ještě starší důkaz. Je jím příbuzný ptakopyska Patagorhynchus pascuali, jenž žil před 70 miliony let v období pozdní křídy. Právě datace je zásadní. Jedná se totiž o dobu, kdy ještě po Zemi chodili dinosauři – první ptakopyskové tedy sdíleli planetu s těmito obřími tvory. Nález paleontologové popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Communications Biology.

„Výskyt primitivních ptakořitních v rané křídě v Austrálii vedl vědce ke shodě, že pocházejí z tohoto kontinentu a teprve později dorazili do Jižní Ameriky,“ píší autoři. „My jsme našli důkazy z jižní Argentiny, které ukazují, že ptakořitní tam byli již koncem druhohor a že už tehdy měli své typické vlastnosti i vzhled.“

Rozdělený svět

V té době byly Argentina a zbytek Jižní Ameriky stále ještě součástí superkontinentu Gondwana. Indie, Austrálie, Arábie, Madagaskar a Antarktida se oddělily od Jižní Ameriky a Afriky asi před 140 miliony let.

Pravěký ptakopysk patagorhynchus je tvor prakticky neznámý. Vědci ho znají jen z jediného úlomku fosilie – tou je druhá spodní stolička. Poblíž ní se našly další zkameněliny – pozůstatky raných savců, žab, želv, hadů, vodních rostlin, sladkovodních plžů, ptáků a larev. Kromě toho zde ale byli i dinosauři včetně fosilií dlouhokrkých teropodů a dvounohých teropodů.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Podle velikosti zubu autoři předpokládají, že se pravděpodobně jednalo o mezistupeň mezi rodem Monotrematum, který byl zhruba stejně velký jako současní ptakopyskové, a dalším rodem příbuzným dávných ptakopysků, Obdurodonem, který mohl dosahovat délky téměř jednoho metru. To je téměř dvojnásobek moderních ptakopysků – velcí samci jen zřídka dosahují 60 centimetrů.

Z toho vědci odvodili i předpoklad, že také chování praptakopysků bylo pravděpodobně velmi podobné těm dnes žijícím.

Změna v dějinách ptakopysků

V minulosti se předpokládalo, že se ptakořitní savci ze svého původu na území dnešní Austrálie rozptýlili až po vyhynutí neptačích dinosaurů, tedy po katastrofě způsobené dopadem asteroidu před 66 miliony lety.

Patagorhynchuse pascuali – zařazení a rozšíření
Zdroj: Communications Biology

„Objev Patagorhynchuse pascuali ale jasně dokazuje, že v té době už dosáhli širokého rozšíření, které dosahovalo až do Jižní Ameriky, Austrálie a Antarktidy, přičemž posledně jmenovaná země byla spojovací cestou,“ uzavírají autoři. Fyzické důkazy o ptakopyscích z nejjižnějšího kontinentu ale zatím nemají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...