Vědci našli v kosmu obří objekt. Hoʻoleilana měří miliardu světelných let

Vědci rozpoznali v kosmu doposud neznámý objekt. Jedná se o obrovské nahuštění galaxií, které tvoří jakousi vesmírnou bublinu, která je desettisíckrát větší než naše Mléčná dráha.

Havajští astronomové objevili obří kosmickou bublinu ve vzdálenosti asi 820 milionů světelných let od Země. Vědci tvrdí, že se jedná o jakýsi „fosilní pozůstatek zrození vesmíru“. Útvaru dali jméno Hoʻoleilana, což je výraz, který převzali z havajského zpěvu o stvoření světa.

Autoři nového výzkumu jsou z výsledků nadšení, protože existenci takových gigantických struktur předpověděla teorie velkého třesku; mělo by se jednat o následek vlnění v hmotě, která tvořila velmi mladý vesmír. Těmto vlnám se odborně říká baryonové akustické oscilace (BAO).

„Nehledali jsme ji. Je tak obrovská, že se rozlévá až k okrajům sektoru oblohy, který jsme analyzovali,“ vysvětlil autor práce astronom Brent Tully z Havajské univerzity. Bublinu podle něj tvoří vlastně jakési zesílení hustoty galaxií. Je výrazně větší, než se očekávalo. „Průměr jedné miliardy světelných let přesahuje naše teoretická očekávání. Pokud jsou její vznik a vývoj v souladu s teorií, je také blíže, než se předpokládalo, což znamená vysokou hodnotu rychlosti rozpínání vesmíru,“ uvedl vědec.

Astronomové lokalizovali bublinu pomocí dat z projektu Cosmicflows-4, který je největším existujícím katalogem přesných vzdáleností galaxií. Právě profesor Tull je jeho autorem. Zveřejnil ho na podzim roku 2022. Věří, že tento první objev nějaké konkrétní struktury spojené s BAO by mohl pomoci zlepšit znalosti vědců o vývoji galaxií.

Obrovské bubliny hmoty

Podle tradiční teorie velkého třesku byl vesmír během prvních 400 tisíc let své existence masou horkého plazmatu, v podstatě něco podobného jako vnitřek Slunce. Uvnitř plazmatu se od atomových jader oddělily elektrony. Během tohoto období se oblasti s o něco vyšší hustotou začaly pod vlivem gravitace hroutit, i když se intenzivní tlak záření snažil hmotu od sebe odtlačit. Tento boj mezi gravitací a zářením způsobil, že plazma se vlnilo a šířilo se směrem ven.

Rozměry těch největších vln v raném vesmíru závisely na vzdálenosti, kterou mohla vlna urazit. Tato vzdálenost odvozená od rychlosti zvuku v plazmatu byla téměř 500 milionů světelných let a byla neměnná. V důsledku toho se po ochlazení vesmíru pohyby těchto trojrozměrných vln otiskly do podoby kosmu: V průběhu miliard let se na vrcholech hustoty vln tvořily galaxie v obrovských bublinovitých strukturách. Vzorce v rozložení galaxií by mohly odhalit i vlastnosti těchto jevů z počátku vesmíru.

„Jsem kartografem skupiny a trojrozměrné mapování Hoʻoleilany nám pomáhá pochopit její obsah i vztah k okolí,“ komentoval výsledky Daniel Pomarede z CEA Paris-Saclay University ve Francii. „Sestavení této mapy a zjištění, jak se obří struktura slupky Hoʻoleilana skládá z prvků, které byly v minulosti identifikovány jako jedny z největších struktur vesmíru, byl úžasný proces.“

Tentýž tým vědců identifikoval v roce 2014 také podobnou nadkupu galaxií, která dostala jména Laniākea. Tato struktura, jejíž součástí je i „naše“ Mléčná dráha, je ve srovnání s nově objeveným útvarem malá. Laniākea se rozprostírá na vzdálenost „pouhých“ 500 milionů světelných let a zasahuje až k blízkému okraji této mnohem větší bubliny.

Tullyho tým zjistil, že Hoʻoleilana vlastně už pozorována byla, a to ve studii z roku 2016, jenže její autoři nedokázali odhalit celý její rozsah a ani ji nespojli s BAO. Hoʻoleilana obsahuje mnoho známých struktur, které astronomové objevili již dříve, například Harvardovu/Smithsonovu Velkou stěnu obsahující kupu Coma, Herkulovu kupu a Sloanovu Velkou stěnu. V jejím středu se nachází nadkupa Boötes. Uvnitř Hoʻoleilany se pak nachází historická Boötesova prázdnota, rozsáhlá prázdná oblast ve tvaru koule.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...