Vědci našli v kosmu obří objekt. Hoʻoleilana měří miliardu světelných let

Vědci rozpoznali v kosmu doposud neznámý objekt. Jedná se o obrovské nahuštění galaxií, které tvoří jakousi vesmírnou bublinu, která je desettisíckrát větší než naše Mléčná dráha.

Havajští astronomové objevili obří kosmickou bublinu ve vzdálenosti asi 820 milionů světelných let od Země. Vědci tvrdí, že se jedná o jakýsi „fosilní pozůstatek zrození vesmíru“. Útvaru dali jméno Hoʻoleilana, což je výraz, který převzali z havajského zpěvu o stvoření světa.

Autoři nového výzkumu jsou z výsledků nadšení, protože existenci takových gigantických struktur předpověděla teorie velkého třesku; mělo by se jednat o následek vlnění v hmotě, která tvořila velmi mladý vesmír. Těmto vlnám se odborně říká baryonové akustické oscilace (BAO).

„Nehledali jsme ji. Je tak obrovská, že se rozlévá až k okrajům sektoru oblohy, který jsme analyzovali,“ vysvětlil autor práce astronom Brent Tully z Havajské univerzity. Bublinu podle něj tvoří vlastně jakési zesílení hustoty galaxií. Je výrazně větší, než se očekávalo. „Průměr jedné miliardy světelných let přesahuje naše teoretická očekávání. Pokud jsou její vznik a vývoj v souladu s teorií, je také blíže, než se předpokládalo, což znamená vysokou hodnotu rychlosti rozpínání vesmíru,“ uvedl vědec.

Astronomové lokalizovali bublinu pomocí dat z projektu Cosmicflows-4, který je největším existujícím katalogem přesných vzdáleností galaxií. Právě profesor Tull je jeho autorem. Zveřejnil ho na podzim roku 2022. Věří, že tento první objev nějaké konkrétní struktury spojené s BAO by mohl pomoci zlepšit znalosti vědců o vývoji galaxií.

Obrovské bubliny hmoty

Podle tradiční teorie velkého třesku byl vesmír během prvních 400 tisíc let své existence masou horkého plazmatu, v podstatě něco podobného jako vnitřek Slunce. Uvnitř plazmatu se od atomových jader oddělily elektrony. Během tohoto období se oblasti s o něco vyšší hustotou začaly pod vlivem gravitace hroutit, i když se intenzivní tlak záření snažil hmotu od sebe odtlačit. Tento boj mezi gravitací a zářením způsobil, že plazma se vlnilo a šířilo se směrem ven.

Rozměry těch největších vln v raném vesmíru závisely na vzdálenosti, kterou mohla vlna urazit. Tato vzdálenost odvozená od rychlosti zvuku v plazmatu byla téměř 500 milionů světelných let a byla neměnná. V důsledku toho se po ochlazení vesmíru pohyby těchto trojrozměrných vln otiskly do podoby kosmu: V průběhu miliard let se na vrcholech hustoty vln tvořily galaxie v obrovských bublinovitých strukturách. Vzorce v rozložení galaxií by mohly odhalit i vlastnosti těchto jevů z počátku vesmíru.

„Jsem kartografem skupiny a trojrozměrné mapování Hoʻoleilany nám pomáhá pochopit její obsah i vztah k okolí,“ komentoval výsledky Daniel Pomarede z CEA Paris-Saclay University ve Francii. „Sestavení této mapy a zjištění, jak se obří struktura slupky Hoʻoleilana skládá z prvků, které byly v minulosti identifikovány jako jedny z největších struktur vesmíru, byl úžasný proces.“

Tentýž tým vědců identifikoval v roce 2014 také podobnou nadkupu galaxií, která dostala jména Laniākea. Tato struktura, jejíž součástí je i „naše“ Mléčná dráha, je ve srovnání s nově objeveným útvarem malá. Laniākea se rozprostírá na vzdálenost „pouhých“ 500 milionů světelných let a zasahuje až k blízkému okraji této mnohem větší bubliny.

Tullyho tým zjistil, že Hoʻoleilana vlastně už pozorována byla, a to ve studii z roku 2016, jenže její autoři nedokázali odhalit celý její rozsah a ani ji nespojli s BAO. Hoʻoleilana obsahuje mnoho známých struktur, které astronomové objevili již dříve, například Harvardovu/Smithsonovu Velkou stěnu obsahující kupu Coma, Herkulovu kupu a Sloanovu Velkou stěnu. V jejím středu se nachází nadkupa Boötes. Uvnitř Hoʻoleilany se pak nachází historická Boötesova prázdnota, rozsáhlá prázdná oblast ve tvaru koule.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...