Největší masové vymírání mořských hvězdic přineslo možná až miliardy mrtvých zvířat. A vědeckou záhadu, kterou vědci rozluštili až dvanáct let poté, co se odehrála.
Místo činu: severoamerické pobřeží Tichého oceánu. Oběť: stovky milionů, možná i miliardy mořských hvězdic. Pachatel: neznámý. Když mořští biologové řešili záhadu podivného masového vymírání dvou desítek druhů mořských hvězdic, které se odehrálo roku 2013, přistupovali k ní téměř jako ke kriminálnímu činu.
Pachatel byl celé roky neznámý. Podezřelých sice měli vědci spoustu, ale chyběly jim důkazy, jimiž by je usvědčili. Podařilo se jim to až nyní, a to díky sérii experimentů. Ty nade vší pochybnost usvědčily nenápadného viníka, který se skrýval nikým neviděný u mořského dna.
Pachatel se jmenuje vibrio pectenicida a jde o bakterii příbuznou choleře.
Smrt u dna
První podezření, že se něco děje, pojali mořští biologové v létě roku 2013. Tehdy si všimli, že dno oceánu od Aljašky po Mexiko začínají pokrývat mořské hvězdice, které mají na povrchu těla viditelné léze. S postupem času se jejich stav zhoršoval, jejich tkáň začala hnít a během několika dní pak uhynuly.
Šlo tehdy o zřejmě největší hromadný úhyn hvězdic v dějinách, některé druhy přišly o drtivou většinu své populace, například obří až metrové a pětikilové Pycnopodia helianthoides ubylo o devadesát procent. Od té doby je na červeném seznamu ohrožených druhů.
A jako vždy v podobných případech to mělo dopady i na celý ekosystém: došlo k přemnožení ježovek, jimiž se hvězdice živí – a to zase vedlo na některých místech k úhynu chaluhových kelpových lesů, jež přemnožené ježovky v podstatě sežraly.
Několik podezřelých
Vypuknutí tohoto takzvaného syndromu úhynu mořských hvězdic v roce 2013 nebylo první událostí tohoto typu – k hromadnému úhynu došlo také v sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech – ale bylo zdaleka nejzávažnější a nejdelší. Rozsah ekologické katastrofy byl tak výjimečný, že vědci z několika amerických institucí začali věc okamžitě vyšetřovat. Měli několik podezřelých, ale vždy se ukázalo, že mají až příliš dobré alibi. Tím prvním se stal densovirus SSaDV, který se na tělech rozkládajících se mořských ostnokožců podařilo odhalit. Jenže podrobnější analýzy ukázaly, že zdaleka ne na všech, pouze na minimu.
A pak odpadali další a další podezřelí, mezi nimiž byly především viry. A tak se vědci podívali na větší organismy, bakterie. Vibrio pectenicida začali podezřívat proto, že už v minulosti se stala viníkem jiné katastrofy, když napadala jiné druhy ostnokožců. Celý rod vibrio je spojený se schopností způsobovat nakažlivé nemoci a další vážné zdravotní problémy. A to i u lidí, protože do tohoto rodu patří i bakterie, která způsobuje choleru.
Když biologové pátrali po „otiscích prstů“ na místě činu, opravdu je našli. V tělech nemocných a umírajících hvězdic našli vysoké koncentrace těchto mikroorganismů. Úspěšně je izolovali a dokázali je posléze i namnožit v laboratoři. A pak provedli „rekonstrukci vraždy“, kterou končí každá správná detektivka: nakazili zdravé hvězdice v akváriu těmito bakteriemi a sledovali, co se bude dít. Přímo před jejich očima se odehrál zcela stejný proces, jaký probíhal na mořském dně: léze, hniloba, smrt. Viník byl usvědčen.
Skrytý pachatel?
Tím ale výzkum ještě ani zdaleka neskončil. Vědci totiž naznačují, že možná nenašli vraha, ale jen vražednou zbraň. Bakterie totiž potřebuje nějaké podmínky, které pomohou jejímu šíření a množení, tedy tu „ruku za dýkou“.
Tu ale zatím mořští biologové nenašli, pracují s několika podezřeními. Bakterie by se mohly šířit skrze nějakou potravu, kterou hvězdice sdílejí, ale obecně se také ví, že tyto mikroorganismy mají rády teplejší vodu. Právě roku 2013 se začala na stejném místě zvětšovat oblast rekordně teplé vody, jež dostala později jméno The Blob – Skvrna. Ta měla dramatické dopady i na jiné druhy než mořské hvězdice.
Už ve studii z roku 2019 autoři popsali, že existuje souvislost mezi intenzitou této epidemie a mořskými vlnami veder. Zda za epidemii mohla opravdu tato událost, zatím není jisté, mohl by to odhalit další výzkum. Ten už probíhá. Cílí na potenciální ochranu mořských hvězdic před bakterií: například tím, že by vědci v laboratořích chovali ty s mutacemi, jež by jim daly odolnost vůči tomuto patogenu. Vysazovaly by se pak do oceánu.
