Vědci na skotském ostrově Skye objevili pozůstatky unikátního druhu pterosaura

Pozůstatky unikátního druhu pterosaura, létajícího plaza, nalezli paleontologové na skotském ostrově Skye. Zahrnují část kostry včetně ramen, křídel, nohou a páteře. Lebka zvířete, které žilo před 168 až 166 miliony lety, chybí. Objev podle vědců nabízí nový pohled na rozmanitost pterosaurů střední jury a jejich evoluční historii, napsala agentura Reuters.

Nový druh dostal jméno Ceoptera evansae. První část názvu vychází ze slova Cheò, které ve skotské gaelštině znamená mlhu a odkazuje na gaelský název ostrova Skye – Eilean a' Cheò neboli Ostrov mlhy. „Evansae“ je poctou paleontoložce Susan E. Evansové, která se na ostrově u západního pobřeží Skotska dlouhodobě věnuje výzkumu.

„Ceoptera pomáhá zúžit časovou osu pro několik milníků ve vývoji létajících plazů. Jeho výskyt na území dnešní Británie v době střední jury byl opravu překvapující, většina jeho blízkých příbuzných pochází z Číny,“ uvedl britský paleontolog Paul Barrett. „Ukazuje to, že se vyspělá skupina létajících plazů, ke kterým patří, objevila dříve, než jsme si mysleli, a rychle se rozšířila téměř po celém světě,“ dodal.

Fosilie z doby střední jury jsou velmi vzácné, řekla serveru BBC odbornice z Bristolské univerzity Liz Martinová-Silverstoneová, která s pomocí počítačové tomografie (CT) vytvořila 3D digitální model zkamenělého pterosaura. „Najít z čehokoliv z tohoto období více než jednu kost je opravdu úchvatné,“ poznamenala.

Když Skotsku vládli plazi

Nalezený pterosaurus měl pravděpodobně rozpětí křídel okolo jednoho až 1,5 metru. Podle odborníka Stevea Brusatteho, který se na výzkumu nepodílel, je fosilie pro Skotsko unikátním nálezem.

„Jde o období před ptáky, kdy pterosauři vládli obloze. Tento výzkum ukazuje, že se pterosauři, kteří létali nad hlavami dinosaurů, ve Skotsku běžně vyskytovali,“ popsal Brusatte.

Skotsko bylo ve střední juře součástí ostrova uprostřed Atlantského oceánu, dodal Brusatte. Vládlo na něm subtropické klima a vyskytovaly se tam četné pláže a laguny, které pterosauři rádi obývali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...