Vakovlci byli hubení a slabí, ukazuje analýza. Připomínali spíš lišku než vlka

Vakovlci, neboli tasmánští tygři, byli mnohem menší, než se traduje. A zdaleka nešlo o tak nebezpečné predátory, jak se v době, než vymřeli, lidé domnívali. Prokázala to rozsáhlá analýza jejich dochovaných pozůstatků.

Vakovlci vyhynuli přibližně před devadesáti lety. Měli pověst neúprosných predátorů a největších šelem Tasmánie. Jeden z mála dochovaných záběrů této šelmy, který pochází z jedné tasmánské zoo, popisuje zvíře jako „nebezpečného protivníka“.

A přesně tak vykreslovaly vakovlky i dobové prameny – jako zvířata rizikem rovná vlkovi nebo dokonce tygrovi. Jenže tohle všechno je nesmysl, jak zjistila studie zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Její autor Douglass Rovinsky z Monash University analyzoval a posléze digitalizoval 93 pozůstatků vakovlků, které se nacházejí v muzeích v šesti zemích světa. Zjistil, že průměrný vakovlk vážil mezi 14 a 21 kilogramy, zatímco dříve vědci předpokládali hmotnost mezi 25 a 29 kilogramy.

Menší rozměry mají samozřejmě i dopad na to, jakou roli mohl hrát vakovlk v ekosystému. Nový výzkum vrhá nové světlo i na jeho pohyblivost, lovecké strategie a schopnosti. Studie navíc popsala výrazný a dříve netušený sexuální dimorfismus, tedy značné rozdíly mezi samci a samicemi. Zatímco průměrná hmotnost samců byla 19,7 kilogramů, samic jen 13,7 kilogramů. To znamená, že samice vakovlků vážily podobně jako obézní kočky domácí nebo větší lišky obecné. 

Přírodovědci udávají hmotnostní hranici, pod kterou už predátoři nejsou schopni lovit větší kořist – je to 21 kilogramů. Průměrný vakovlk měl 16,7 kilogramů, takže se musel živit jinak.

Zdá se, že vakovlci fungovali jako specializovaní predátoři na malá zvířata a byli tedy svým loveckým chováním mnohem podobnější například kunám než vlkům či tygrům, s nimiž byli tak často srovnáváni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...