V USA se už proti covidu očkují primáti v zoo. Teď se na experimentální vakcínu chystají v šimpanzí rezervaci

Zatímco ve Spojených státech pokračuje očkování lidí proti covidu-19, snaží se i tamní zoologické zahrady chránit pomocí očkování svá zvířata, zejména druhy, které jsou tímto virem prokazatelně zranitelné. Nyní je na očkování připravena šimpanzí rezervace v Georgii, která hodlá primátům brzy aplikovat experimentální vakcínu proti covidu.

„Po konzultaci s naším veterinářem a několika dalšími pracovníky zoo jsme si jisti, že je to pro nás správné rozhodnutí,“ uvedl pro odborný časopis Science výkonný ředitel útulku Project Chimps Ali Crumpacker. Několik dalších amerických šimpanzích útulků oznámilo, že budou tento projekt pozorně sledovat, a pokud bude úspěšný, mohli by ho napodobit – jiné ale zatím nevidí tuto potřebu jako aktuální.

Primatologové se o lidoopy v zajetí i ve volné přírodě obávají od začátku pandemie covidu-19. Šimpanzi, gorily, orangutani i bonobové mají společnou verzi receptoru ACE2, na který se virus SARS-CoV-2 váže, a tímto způsobem infikuje buňky. Tyto obavy nejsou jen teoretické, v minulosti už lidské respirační nemoci populace lidoopů těžce poškodily.

V reakci na to zoologické zahrady, rezervace a národní parky po celém světě zpřísnily opatření na ochranu lidoopů před covidem, zdůraznily používání roušek, rukavic a dalších osobních ochranných pomůcek a dále omezily přístup ke zvířatům. Přesto se v mnoha zoologických zahradách primáti nakazili; potkalo to letos v březnu i gorily v té pražské. Všechna zvířata to sice přežila, ale obavy přetrvávají.

Vakcína pro zvířata je na stejném principu jako očkování od Novavaxu

V USA byl první postiženou zoo Safari Park v San Diegu; i tam osm nakažených goril přežilo, ale tato zkušenost vedla k tomu, že tam jako první naočkovali devět orangutanů a bonobů, to se stalo už v únoru. Zvířata tehdy dostala experimentální vakcínu, kterou dodala americká společnost Zoetis, původně divize společnosti Pfizer zaměřená na zvířata. Tato vakcína funguje na stejném principu jako očkování proti covidu od společnosti Novavax. Jedná se o takzvanou proteinovou vakcínu, která obsahuje laboratorně vyrobený S-protein koronaviru. Imunitní systém si tento hrot zapamatuje, naučí se ho rozeznat a vytvoří si proti němu obranu.

„Covid-19 tu zůstane dlouho a naše zvířata jsou součástí naší komunity,“ říká vrchní veterinářka zoo v San Diegu Nadine Lamberskiová. „Abychom v naší komunitě vytvořili kolektivní imunitu, musíme naočkovat co nejvíce jedinců.“ Tento experiment byl sledován zoologickými zahradami v řadě zemí. V San Diegu posléze oznámili, že se u jejích primátů nevyskytly žádné závažné nežádoucí účinky vakcíny, pouze několik mírných reakcí, jako jsou příznaky bolesti hlavy.

Brzy poté společnost Zoetis oznámila, že o dávky vakcíny požádalo více než 70 dalších zoologických zahrad, útulků a dalších institucí po celých Spojených státech. Více než desítka jich začala očkovat i jiná potenciálně zranitelná zvířata, například vydry, lidoopy, medvědy a další.

Projekt Chimps, založený v roce 2014, je jedním ze šesti akreditovaných šimpanzích útulků v USA. Nabízí důstojné podmínky pro desítky zvířat z výzkumných laboratoří, obchodu se zvířaty nebo zábavního průmyslu. Teď na konci srpna chce naočkovat všech svých 77 šimpanzích chráněnců vakcínou Zoetis. Naočkováno je tam sice už 95 procent zaměstnanců, ale protože variantu delta mohou přenášet i očkovaní, rozhodlo se vedení pro ještě lepší ochranu. „Uklidnilo nás, že zoologické zahrady, které šly na věc jako první, nezaznamenaly žádné negativní účinky,“ říká Crumpacker.

Tento pokus by mohl pomoci napovědět, jak by se vakcína chovala ve volné přírodě, kdyby bylo případně nutné očkovat i zvířata žijící volně.

Vedení projektu Chimps vybralo asi 70 procent zvířat, která jsou pro ně vhodná, a snaží se je na ně připravit – zvířata, která budou injekci odmítat, do toho nebudou nucena, ale veterináři se je pokusí vakcinovat až později.

Je nutné spěchat?

Opačný přístup zvolila největší šimpanzí rezervace v USA – Chimp Haven. Její vedení zatím nepokládá riziko za tak velké, aby se do podobného projektu pustilo. Všichni zaměstnanci musí používat ochranné pomůcky a dodržovat přísné protokoly, které by měly přenosu nákazy z lidí na zvířata zabránit.

A i kdyby k tomu došlo, nehrozí podle veterinářů šimpanzům zřejmě nic hrozného – doposud nebyl zaznamenán žádný případ šimpanzů s pozitivním testem na covid v zoo, v útulcích ani ve volné přírodě. „V současné době se organizace Chimp Haven rozhodla neočkovat, ale nadále si ponecháváme otevřené možnosti,“ uvedla ředitelka veterinární péče v organizaci Chimp Haven Raven Jackson-Jewettová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...