V okolí rovníku Marsu leží jinovatka. Pokrývá vrcholky obřích vulkánů

Na vrcholcích jedněch z největších hor ve Sluneční soustavě – gigantických sopkách ležících v tropickém pásmu Marsu – se tvoří jinovatka. Snímky rozlehlých kráterů s tenoučkou vrstvou námrazy náhodou zachytila sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA). Vědcům objev pomůže lépe porozumět koloběhu vody na rudé planetě.

Jinovatka na snímcích orbitální sondy pokrývá krátery sopek v hornaté vulkanické oblasti Tharsis, která se rozkládá v okolí rovníku v délce zhruba 5000 kilometrů. Leží zde i nejvyšší hora Sluneční soustavy – 22 kilometrů vysoká štítová sopka Olympus Mons.

Vědecký tým, který objev popsal v odborném časopise Nature Geosciences, jinovatka překvapila. „Mysleli jsme si, že kolem rovníku Marsu je to nemožné,“ uvedl planetolog Adomas Valantinas, hlavní autor studie, který působil na univerzitě ve švýcarském Bernu a nyní je výzkumníkem na americké Brownově univerzitě.

Oblast Tharsis na Marsu
Zdroj: ESA

„Kombinace slunečních paprsků a řídké atmosféry udržuje relativně vysokou teplotu na povrchu i na vrcholcích hor – na rozdíl od toho, co vidíme na Zemi, kde jsou namrzlé vrcholky očekávatelné,“ vysvětlil Valantinas a dodal, že existence jinovatky je v takových podmínkách fascinující.

Vizualizace jinovatky na štítové sopce Olympus Mons
Zdroj: ESA

„Námrazu zaznamenaly i jiné sondy, ale ve vlhčích oblastech, zejména na severních pláních (Marsu),“ řekl agentuře AFP jeden z autorů studie Frédéric Schmidt z univerzity v Saclay na předměstí Paříže.

Ceraunius Tholus
Zdroj: ESA

Plochy pokryté námrazou se udrží jen několik hodin okolo východu slunce, poté se vypaří. Jsou tenké, pravděpodobně silné jen setinu milimetru – zhruba tolik jako lidský vlas. Pokrývají ale obrovskou plochu. Množství námrazy představuje asi 150 tisíc tun vody, která se během chladných ročních období na Marsu vypařuje do atmosféry a následně zase usazuje jako jinovatka, uvedla ESA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...