V Norsku začali ukládat oxid uhličitý do mořského dna

První komerční zařízení pro ukládání oxidu uhličitého z průmyslové výroby začalo tento týden fungovat u norského pobřeží. Tento pokus o řešení oteplování planety má ale řadu odpůrců.

„Právě jsme bezpečně injekčně vložili a uložili první dávku CO2 do rezervoáru,“ uvedl v pondělí generální ředitel společnosti Northern Lights Tim Heijn. „Naše lodě, zařízení a vrty jsou teď v provozu.“

Tento týden začala fungovat tato první komerční služba, která nabízí ukládání oxidu uhličitého do míst, odkud by tento silný skleníkový plyn neměl unikat. Tím místem je mořské dno nedaleko norského pobřeží. První injekce zkapalnělého oxidu uhličitého do geologického rezervoáru pocházela z německé cementárny Heidelberg Materials v Breviku v jihovýchodním Norsku.

Jde o společný projekt tří ropných gigantů, těžařských společností Equinor, Shell a TotalEnergies. Jeho podstatou je zachycovat v evropských komínech oxid uhličitý, který by jinak při spalování fosilních paliv unikal do atmosféry a tam přispíval k oteplování planety. A pak ho vozit a ukládat do mořského dna, což by mělo přispět k boji s klimatickými změnami.

Konkrétně to znamená, že po zachycení je CO2 zkapalněn a lodí se přepravuje do terminálu Oygarden poblíž Bergenu na západním pobřeží Norska. Pak ho převedou do velkých nádrží a nakonec se vstřikuje 100 kilometrů dlouhým potrubím do mořského dna v hloubce přibližně 2,5 kilometrů, kde by měl zůstat navždy.

Technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS) byla zařazena mezi klimatické nástroje Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) Organizace spojených národů a Mezinárodní energetickou agenturou (IEA), zejména pro snižování uhlíkové stopy průmyslových odvětví, jako je výroba cementu a oceli, u nichž je obtížné dosáhnout dekarbonizace.

Loď Northern Pioneer je určená pro transport zkapalněného oxidu uhličitého
Zdroj: Reuters/NTB/Stian Lysberg Solum

Technologie, která není výdělečná

Ukládání oxidu uhličitého může vypadat jako jednoduché a logické řešení globálního oteplování způsobeného nadměrným množstvím oxidu uhličitého v atmosféře. Jenže není, vůči této technologii existuje celá řada výhrad.

Procedura ukládání je totiž natolik nákladná, že bez finanční podpory je pro průmyslové podniky nevýhodné ji využívat. Více se jim vyplatí nakupovat si emisní povolenky. Konsorciu se zatím podařilo získat pouze několik platících klientů: továrnu na výrobnu amoniaku v Nizozemsku, dvě továrny na výrobu biopaliv v Dánsku a tepelnou elektrárnu ve Švédsku.

I tak ale potřebuje finanční podporu norského státu. Zatím má roční kapacitu skladování CO2 ve výši 1,7 milionu tun, která by se do konce desetiletí měla zvýšit asi na trojnásobek. Pro kontext: jedno osobní auto vypustí za rok do vzduchu asi 2,5 tuny tohoto skleníkového plynu.

Další možnosti

O nějakou formu odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry se snaží celá řada firem a hnutí. Tím „nejpřirozenějším“ je výsadba stromů, které umí měnit oxid uhličitý v kmeny a větve. To ale není úplně spolehlivé, zejména kvůli lesním požárům, jejichž riziko je v teplejším klimatu vyšší: pak se může ohněm uhlík uvolnit. Existují také snahy o přímé zachycování plynu z okolního vzduchu, což je ještě kontroverznější metoda.

Řada expertů všechny tyto průmyslové metody označuje jako „greenwashing“ – tedy, že nabízejí lidem falešnou naději řešení klimatického problému. Aby totiž podobná zařízení měla nějaký smysl a reálně množství CO2 v atmosféře snížila, muselo by jich být obrovské množství a stálo by to spoustu peněz.

Profesor Mark Jacobson, který vyučuje environmentální inženýrství na Stanfordově univerzitě, řekl na začátku roku americké televizní stanici CBS News, že má pochybnosti o motivech a účinnosti obou druhů zachycování uhlíku, a bez obalu prohlásil, že „přímé zachycování z ovzduší není skutečným řešením, nemáme čas ztrácet čas touto zbytečnou technologií“.

Jacobson se domnívá, že zejména přímý odběr z ovzduší je zbytečný a že by se mělo více úsilí a více zdrojů soustředit na přechod na čisté zdroje energie. „Musíte se zamyslet nad tím, kdo tu technologii navrhuje,“ řekl Jacobson. Podle něj společnosti zabývající se fosilními palivy jen hledají alibi pro další těžbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...