V Namibii masově hynou lachtani. Ochránci přírody našli už tisíce mrtvých těl

Země na západním pobřeží jižní Afriky čelí masivnímu umírání lachtanů. Přírodovědci nacházejí na plážích Namibie zejména mrtvá těla hubených samic, ale také tisícovky potracených plodů.

Ekolog Naude Dreyer z charitativní organizace Ocean Conservation Namibia (OCN) si začal v září u města Walvis Bay všímat mrtvých lachtanů. Jejich těla ležela na písčitých plážích kolonie Pelican Point – oblíbené turistické destinace známé koloniemi těchto savců a skupinami delfínů.

V říjnu se situace ještě zhoršila: během prvních dvou říjnových týdnů totiž vědec našel v této kolonii také velké množství mrtvých lachtaních plodů.

Tess Gridleyová z projektu Namibijský delfín odhadla, že mláďata potratilo pět tisíc až sedm tisíc samic a další o potomky v budoucnosti ještě přijdou. A ke konci října začalo podle Dreyera přibývat i uhynulých dospělých samic.

„Pozorujeme teď méně nově uhynulých mláďat lachtanů, ale spousty mrtvých dospělých samic,“ upozornil Dreyer. Právě nyní se blíží doba, kdy samice normálně rodí. Toto období příchází na přelomu listopadu a prosince.

Příčin může být několik

Příčinu hromadného umírání se zatím nepodařilo zjistit, ale vědci mají podezření na množství faktorů – od výskytu škodlivin přes bakteriální infekce až po podvýživu.

Některé z nalezených mrtvých samic byly „hubené, vyzáblé, s velmi malými tukovými rezervami“, popsala Gridleyová.

Podobná událost se v této oblasti už v minulosti odehrála. Roku 1994 uhynulo asi 10 tisíc lachtanů a samice potratily přibližně 15 tisíc plodů. Příčinou tehdy bylo hladovění způsobené nedostatkem ryb a také bakteriální infekce v jiné kolonii, Cape Cross.

Annely Haipheneová, výkonná ředitelka ministerstva rybolovu a mořských zdrojů, sdělila agentuře AFP, že má podezření, že zvířata zemřela na „nedostatek potravy“, ale počká na výsledek testů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...