V Česku letos ubylo uprchlíků s HIV, vliv rusko-ukrajinské války je ale stále silný

Česká republika stále zůstává zemí, kde je málo nakažených virem HIV a nemocných s AIDS. Platí to jak v rámci světa a Evropy, tak z pohledu relativního počtu nových případů, konstatuje nová zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Významný vliv v počtu nových případů má ale stále vliv uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadlo Rusko.

„V prvních deseti měsících letošního roku nově evidujeme 220 případů HIV u občanů ČR a rezidentů. Mezi nimi je 185 mužů a 35 žen. Počty HIV pozitivních žen jsou v ČR dlouhodobě nízké, dlouho se pohybovaly na úrovni 25 případů ročně, od roku 2019 stoupaly až na 55 v roce 2022,“ říká Vratislav Němeček, který vede Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu. 

Při zjištění HIV infekce bylo podle něj 66 procent nakažených ve stádiu bez projevů nemoci, 12 procent ve stadiu akutní infekce. Zbytek tvoří pozdní záchyty.

SZÚ tato data zveřejnil u příležitosti Světového dne boje proti AIDS, který se už od roku 1988 připomíná vždy 1. prosince.

Mění se původ nemoci

Válka na Ukrajině a s ní spojená migrační krize vedly ke zvýšení nakažených z východní Evropy. „Z 220 nových případů HIV infekce v roce 2023 bylo 117 rezidentů, nejvíc pocházejících zejména z Ukrajiny (56) a Slovenska (15). Podíl rezidentů mezi nově zjišťovanými HIV pozitivními v ČR dlouhodobě narůstá a v letech 2022 a 2023 už přesáhl hranici padesáti procent. Nárůst zejména souvisí s vyššími počty nově evidovaných Ukrajinců, kteří žili v ČR a nemají tudíž status uprchlíka,“ vysvětluje vedoucí oddělení biostatistiky SZÚ Marek Malý. Jako rezident se přitom označuje fyzická osoba, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti.

Důležitý faktor je podle SZÚ rostoucí počet nově evidovaných HIV pozitivních, kteří už o své nákaze věděli dříve, tedy v době, když ještě žili mimo Českou republiku. V letech 2015–2019 se jejich podíl pohyboval na úrovni 10 až 15 procent, ale v letech 2020 a 2022 dosáhl v důsledku pandemie a válečného konfliktu už třiceti procent. Letos pak jejich podíl poklesl na 20,5 procenta. 

Lidé, kteří o své nemoci vědí, se většinou chovají zodpovědně a nešíří ji dál – na rozdíl od těch, kteří o své nákaze zatím nevědí.

Cesta nákazy

V České republice je stále nejčastější cestou nákazy sexuální přenos. V roce 2023 bylo 113 (51,4 procenta) nových případů zjištěno u skupiny, která se odborně označuje jako „muži, kteří mají sex s muži“, přičemž čtyři z nich navíc injekčně užívali drogy. K heterosexuálnímu přenosu infekce došlo u 33,6 procenta nových případů, a to u 45 mužů a 29 žen.

Podíl přenosu prostřednictvím injekčního užívání drog je v Česku na rozdíl od přenosu sexuálního i nadále nízký, v roce 2023 byl zaznamenán u pouhých osmi osob. Ojedinělé případy, kdy se člověk nakazí při pobytu v nemocnici (jedna osoba) a přenosu u příjemce krve (jedna osoba) se týkají cizinců s dlouhodobým pobytem v ČR, k jejichž nákaze došlo mimo území České republiky. U 23 nakažených zůstal způsob přenosu zatím neobjasněn.

Počty případů u mužů majících sex s muži mají v posledních letech sestupnou tendenci, naopak roste počet záchytů heterosexuálně přenesených infekcí. U pacientů, kteří jsou v péči klinických pracovišť (HIV center), v posledních pěti letech významně narůstal podíl těch, kteří jsou léčeni, až na 99 procent v roce 2022. 

Vliv války na Ukrajině je silný

Od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 do konce října 2023 bylo v Česku evidováno 705 HIV pozitivních uprchlíků z Ukrajiny. Z nich je 233 mužů, 452 žen a dvacet dětí ve věku do 15 let. Letos už jich bylo méně, jen 127. U uprchlíků převažuje heterosexuální způsob přenosu. Většina HIV pozitivních uprchlíků, kteří přišli do země, věděla o své pozitivitě, léčila se dosud na Ukrajině a v Česku požádala o zajištění kontinuity léčby HIV infekce. 

To je pro kontrolu šíření nemoci velmi pozitivní zpráva. „Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zábraně šíření infekce, neboť infekčnost setrvale řádně léčených osob je minimální, tudíž přenos infekce je nepravděpodobný,“ zdůrazňuje Němeček.

Značné riziko mohou naopak podle SZÚ představovat občané ČR, uprchlíci či rezidenti, kteří nevědí o své HIV pozitivitě, anebo vědí, ale neléčí se. Na základě matematického modelu se jejich počet odhaduje na sedm set, přičemž asi tři stovky z nich jsou čeští občané, zbytek rezidenti. „Vzhledem k vysokému výskytu HIV na Ukrajině lze odhadovat, že mezi uprchlíky v ČR je zhruba 300 osob s nerozpoznanou infekcí HIV,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

„Také proto Státní zdravotní ústav spolupracuje s centry pro uprchlíky, organizací UNICEF i školami, stará se o informovanost o tom, že léčba HIV je v ČR uprchlíkům hrazena ze zdravotního pojištění, realizuje preventivní programy také mezi dětmi a mládeží ve školách, školí ukrajinské terénní pracovníky, připravuje dvojjazyčné kvízy a mnohé další materiály,“ připomíná postupy a formy prevence HIV/AIDS lékařka Anna Kubátová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...