V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los. KRNAP vyzývá řidiče k opatrnosti

V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, oznámil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují.

„Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento svůj primát v budoucnu může přijít, protože se v Krkonoších objevil los evropský," uvedl Drahný.

Na tísňové lince Správy KRNAP v neděli 5. května přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa v okolí Žacléře. „Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil. Ano, lze říci, že na české straně Krkonoš je to první pozorování losa evropského po několika desetiletích,“ doplnil Drahný. Upozornil zároveň řidiče, aby zejména v okolí Žacléře dbali zvýšené opatrnosti. „Protože srážka s losem může být oboustranně velmi nebezpečná,“ upozornil mluvčí.

Krkonoše prosperují

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch pozorování losa v Krkonoších považuje za dobrou zprávu o stavu přírody. „Vzhledem k tomu, že los se pohybuje v tradičním biokoridoru, je to důkazem smysluplnosti a efektivnosti těchto opatření a jejich ochrany,“ podotkl Böhnisch.

Los podle správců parku není pro člověka nebezpečný, jde o plaché zvíře, které stejně jako jiní živočichové může být agresivní zpravidla jen v případě, že člověk ohrožuje mláďata v přítomnosti matky. „Los je velmi pohyblivé zvíře a překonává velké vzdálenosti. Aktuálně jsou hlavním problémem pro přežití losů v české krajině lidské překážky v podobě husté silniční sítě,“ přiblížil Drahný.

Téměř půltunový obr

Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Ve střední Evropě je zvířetem původním, ale v 15. století byl vyhuben. Dospělý samec může v českých podmínkách vážit 350 až 450 kilogramů a dosahovat výšky v kohoutku přes dva metry. Samice jsou menší. Losi mají šedohnědou až černou srst. Charakteristická je pro ně velká protáhlá hlava se silným přečnívajícím horním pyskem. V Česku je stabilní populace přibližně patnácti jedinců na Šumavě. Ojediněle jsou hlášena pozorování migrujících jedinců i z jiných částí republiky, připomněl KRNAP.

Los není jediným původním a chráněným zvířetem, které se po letech v Krkonoších znovu objevilo. Loni na podzim Správa KRNAP oznámila, že v Krkonoších se znovu usadil vlk obecný. Podle správců parku do české části Krkonoš zasahují dvě vlčí teritoria, po kterých se pohybuje od šesti do jedenácti jedinců.

O trvalém výskytu vlků svědčí z Krkonoš řada pozorování nejen takzvaných pobytových stop těchto šelem, ale také vlků samotných. Rozmnožování vlka obecného bylo loni potvrzeno u smečky na polské straně hor. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii, řekli dříve zástupci Správy KRNAP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...