V Austrálii pozorují rozsáhlé množení Velkého bariérového útesu. Voda je plná spermií a vajíček

Australští badatelé v noci na středu místního času zaznamenali rozsáhlé množení Velkého bariérového útesu. Během noci koráli pustili do vody velký počet spermií a vajíček, které vytvořily pestrobarevné shluky ve vodě. Podle badatelů je to důkaz, že se útes snad zotavuje z předchozích negativních jevů, jako je bělení, uvedla agentura Reuters.

„Bylo potěšující pozorovat, jak se rodí nový útes,“ uvedl Gareth Phillips, který tento fenomén sledoval ve vodách nedaleko města Cairns ve státě Queensland. Podle Phillipse, který vede průzkum zaměřený na reprodukci Velkého bariérového útesu, to ukazuje, že jeho ekologické funkce stále fungují. „Toto množení je dalším důkazem, že se útes zotavuje,“ domnívá se Phillips.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Podle Phillipse reprodukce korálů nastává, pokud se naplní několik podmínek. Množení se obvykle odehrává v noci mezi koncem listopadu a začátkem prosince a teplota vody se musí pohybovat kolem 26 stupňů. Obvykle se tak stává po úplňku, kdy je příliv i odliv méně intenzivní. Fenomén trvá tři až šest nocí.

Ekologové již mnoho let varují před negativními jevy, jako je bělení, které zasahují Velký bariérový útes. To nastává, když se koráli v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky. V roce 2019 australské úřady ve svém pětiletém hodnocení zhoršily prognózu této přírodní památky na nejnižší možnou úroveň. Za hlavní hrozbu pro tento unikátní ekosystém označily globální změny klimatu a oteplování. Předchozí výzkumy poukazovaly na to, že bělení a další podobné fenomény se negativně promítají i do schopnosti reprodukce korálů.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dvou tisíc kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků a je domovem čtyř set druhů korálů, patnácti set druhů ryb a čtyř tisíc druhů měkkýšů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...