USA mohou přijít o observatoře na měření oxidu uhličitého, Trump s nimi nepočítá

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.

Mauna Loa je největší sopka na světě. Její základna měří v průměru 120 kilometrů, na výšku má přes čtyři kilometry a její výška od mořského dna až k vrcholu činí asi deset kilometrů. A současně je to jedno z nejdůležitějších míst pro světový výzkum klimatu.

Má totiž ideální polohu: vítr sem přináší vzduch z celé severní polokoule, díky čemuž si vědci vulkán už před desítkami let vybrali pro měření množství skleníkových plynů v atmosféře. Pro klimatologii je tedy nepostradatelná – přesto o ni svět může přijít.

Podle deníku New York Times (NYT) totiž rozpočet navržený americkým prezidentem Trumpem znamená konec nejen této observatoře, ale i dalších tří, které mají podobně důležitou roli při výzkumu skleníkových plynů – jedné na Aljašce, další na Americké Samoe a poslední na geografickém jižním pólu. V podstatě by to podle deníku představovalo ukončení výzkumu klimatu a jeho změn v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), pod nějž observatoře spadají. Trumpem navržený rozpočet by znamenal uzavření všech čtyř stanic, čímž by Spojené státy přišly o možnost sledovat skleníkové plyny od pólu k pólu. Pracoviště přitom nelze snadno nahradit.

Díky měření na Mauna Loa vznikl jeden ze základů moderní klimatologie, takzvaná Keelingova křivka. Jde o grafické znázornění průměrné globální koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře od roku 1958. Charles David Keeling jako první prokázal, že koncentrace skleníkových plynů se zvyšuje v důsledku změn ve využívání půdy a spalování fosilních paliv. Křivka vykazuje charakteristický kolísavý roční průběh, který odráží vegetační cyklus severní polokoule. Na jaře a v létě (na severu) převažuje příjem CO2 rostlinami, což se projevuje poklesem koncentrace – s časovým zpožděním v závislosti na místě měření. Na podzim a v zimě vegetace naopak více CO2 uvolňuje, než přijímá, což vede ke zvýšení koncentrace tohoto plynu.

„Je to upřímně řečeno nepředstavitelné,“ uvedla pro NYT emeritní klimatoložka z Washingtonské univerzity a bývalá prezidentka Americké geofyzikální unie Lisa Graumlichová. „Mnoho vědeckých výstupů, které vytváříme, je neuvěřitelně složitých, ale tento záznam je něco, co lze snadno pochopit,“ tvrdí.

Datová temnota

Observatoř je součástí celosvětové sítě stanic, které monitorují atmosféru. Výzkum prováděný v těchto laboratořích umožňuje vědcům vyhodnocovat změny v dlouhodobém horizontu, zjišťovat, co je jejich příčinou, a lépe předpovídat extrémní jevy, jako jsou vlny veder, sucha a povodně. Stanice také pomáhají expertům zjistit, která klimatická opatření (ne)fungují a zda se globální oteplování zrychluje.

Koncentrace oxidu uhličitého naměřená v atmosféře neboli Keelingova křivka (vpravo dole celkový průběh, vlevo nahoře vývoj v průběhu roku)
Zdroj: NOAA

Podle Graumlichové nedává smysl, aby lidstvo o tato data přišlo, když náklady na jejich pořízení nejsou vysoké. I kdyby další vláda znovu observatoř obnovila (což prý není tak snadné, jak by mohlo vypadat), byl by několikaletý výpadek údajů podle vědců zásadní.

Na těchto datech je totiž důležité to, že se shromažďují pravidelně, každý den, už sedmdesát roků. Podle bývalého šéfa NOAA Ricka Spinrada se to dá srovnat s preventivními prohlídkami u lékaře: když na ně člověk chodí pravidelně a nechává si měřit tlak a dělat krevní testy, tak se snadno odhalí nějaké negativní změny. Když někdo ale k doktorovi nejde pět let, může už v jeho těle růst nádor.

Totéž podle něj platí i pro „zdravotní prohlídky planety“, a právě ty Mauna Loa poskytuje. Průměrná koncentrace oxidu uhličitého, který je jednou z hlavních příčin klimatických změn, se rychle zvyšuje, což vyvedlo přírodní systémy planety z rovnováhy. Záznamy z Mauna Loa ukazují, že se koncentrace zvýšila z 316 na více než 430 částic na milion částic v atmosféře.

Údaje z Mauna Loa podle Graumlichové navíc přinesly první důkazy , že za změnu klimatu je zodpovědný člověk.

Ukončení federálních programů

NOAA žádost o komentář do zmíněného článku New York Times odmítla s tím, že se agentura k rozpočtu nevyjadřuje. Škrty jsou ale v souladu s tím, že Trumpova administrativa odmítá rizika globálního oteplování a ukončuje federální programy, které mají snižovat emise, jež planetu ohřívají.

Přestože i jiné země a vědecké organizace měří skleníkové plyny a zemskou atmosféru, a to jak prostřednictvím sítí pro odběr vzorků ovzduší, tak i specializovaných měřicích laboratoří, observatoře a programy NOAA jsou mezinárodně nedocenitelné a složitě nahraditelné.

Vědci na Mauna Loa a dalších observatořích sledují také metan, další skleníkový plyn, který je krátkodobě mnohem silnější než oxid uhličitý, a také oxid dusný, aerosoly a látky poškozující ozonovou vrstvu. Monitorují výskyt sazí a dalších znečišťujících částic v ovzduší a sledují změny slunečního záření, počasí a větrných podmínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...