USA chtějí na Měsíci do pěti let vybudovat jaderný reaktor

Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé, píše server BBC News. Zároveň ale upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Prozatímní ředitel NASA a ministr dopravy Sean Duffy má detailní plány vesmírné agentury týkající se jaderného reaktoru zveřejnit tento týden. Dokumenty, které viděli redaktoři webu Politico, počítají s tím, že NASA bude poptávat návrhy na jaderný reaktor o výkonu sto kilowattů, který by byl připraven ke startu do roku 2030.

Termín je podle Politica stanovený i s ohledem na to, že kolem roku 2030 chce na Měsíc svého prvního astronauta vyslat Čína. Peking spolu s Moskvou také letos v květnu oznámily, že by do roku 2035 na Měsíci chtěly vystavět automatizovanou jadernou elektrárnu.

Budoucnost lunární ekonomiky

„Abychom mohli tuto klíčovou technologii náležitě rozvíjet tak, aby podporovala budoucí lunární ekonomiku, výrobu energie s vysokým výkonem na Marsu a posílila naši národní bezpečnost ve vesmíru, je nezbytné, aby agentura postupovala rychle,“ napsal podle listu The New York Times Duffy zaměstnancům NASA.

Reaktor o výkonu sto kilowattů je poměrně malý, server BBC ho srovnává s typickou větrnou turbínou umístěnou na pevnině, jež má výkon mezi dvěma a třemi megawatty.

Řada vědců je přesvědčena, že jaderná elektrárna je nejlepší cestou, jak zajistit stabilní dodávky elektřiny na Měsíci, kde získávání energie ze Slunce komplikuje fakt, že se zhruba dvoutýdenní období světla střídají se stejně dlouhými obdobími tmy.

„Jaderná energie není jenom žádoucí, je nevyhnutelná,“ myslí si například Sungwoo Lim z univerzity v britském Surrey. Jeho kolega Lionel Wilson z univerzity v Lancasteru je přesvědčen o tom, že je technicky možné na Měsíc v daném časovém horizontu umístit jaderný reaktor za předpokladu, že se na projekt vyčlení dost peněz.

Vizualizace projektu reaktoru na Měsíci
Zdroj: NASA

Finance NASA jsou omezené

BBC News ale poznamenává, že Duffyho pokyn přichází jako překvapení poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila škrty rozpočtu NASA na rok 2026 na úrovni 24 procent. Týkat se budou například i programu, jehož cílem je na Zem dopravovat materiály z Marsu.

Někteří vědci mají obavu, že Duffyho plánované oznámení je motivováno především politicky. „Zdá se, že se vracíme do doby prvního vesmírného závodu, což je z vědeckého pohledu trochu zklamáním a zároveň důvodem ke znepokojení,“ poznamenal Simeon Barber z britské Open University.

Myslí si, že když někdo na Měsíci postaví jaderný reaktor nebo jakoukoliv základnu, může pak tvrdit, že okolo musí existovat bezpečnostní zóna, protože je to jeho majetek. To pak podle něj může být podobné jako tvářit se, že část Měsíce patří někomu konkrétnímu a nikdo jiný tam nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...