USA chtějí na Měsíci do pěti let vybudovat jaderný reaktor

Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé, píše server BBC News. Zároveň ale upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Prozatímní ředitel NASA a ministr dopravy Sean Duffy má detailní plány vesmírné agentury týkající se jaderného reaktoru zveřejnit tento týden. Dokumenty, které viděli redaktoři webu Politico, počítají s tím, že NASA bude poptávat návrhy na jaderný reaktor o výkonu sto kilowattů, který by byl připraven ke startu do roku 2030.

Termín je podle Politica stanovený i s ohledem na to, že kolem roku 2030 chce na Měsíc svého prvního astronauta vyslat Čína. Peking spolu s Moskvou také letos v květnu oznámily, že by do roku 2035 na Měsíci chtěly vystavět automatizovanou jadernou elektrárnu.

Budoucnost lunární ekonomiky

„Abychom mohli tuto klíčovou technologii náležitě rozvíjet tak, aby podporovala budoucí lunární ekonomiku, výrobu energie s vysokým výkonem na Marsu a posílila naši národní bezpečnost ve vesmíru, je nezbytné, aby agentura postupovala rychle,“ napsal podle listu The New York Times Duffy zaměstnancům NASA.

Reaktor o výkonu sto kilowattů je poměrně malý, server BBC ho srovnává s typickou větrnou turbínou umístěnou na pevnině, jež má výkon mezi dvěma a třemi megawatty.

Řada vědců je přesvědčena, že jaderná elektrárna je nejlepší cestou, jak zajistit stabilní dodávky elektřiny na Měsíci, kde získávání energie ze Slunce komplikuje fakt, že se zhruba dvoutýdenní období světla střídají se stejně dlouhými obdobími tmy.

„Jaderná energie není jenom žádoucí, je nevyhnutelná,“ myslí si například Sungwoo Lim z univerzity v britském Surrey. Jeho kolega Lionel Wilson z univerzity v Lancasteru je přesvědčen o tom, že je technicky možné na Měsíc v daném časovém horizontu umístit jaderný reaktor za předpokladu, že se na projekt vyčlení dost peněz.

Vizualizace projektu reaktoru na Měsíci
Zdroj: NASA

Finance NASA jsou omezené

BBC News ale poznamenává, že Duffyho pokyn přichází jako překvapení poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila škrty rozpočtu NASA na rok 2026 na úrovni 24 procent. Týkat se budou například i programu, jehož cílem je na Zem dopravovat materiály z Marsu.

Někteří vědci mají obavu, že Duffyho plánované oznámení je motivováno především politicky. „Zdá se, že se vracíme do doby prvního vesmírného závodu, což je z vědeckého pohledu trochu zklamáním a zároveň důvodem ke znepokojení,“ poznamenal Simeon Barber z britské Open University.

Myslí si, že když někdo na Měsíci postaví jaderný reaktor nebo jakoukoliv základnu, může pak tvrdit, že okolo musí existovat bezpečnostní zóna, protože je to jeho majetek. To pak podle něj může být podobné jako tvářit se, že část Měsíce patří někomu konkrétnímu a nikdo jiný tam nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...