Unikátní robot z Liberce odvede práci i v jaderném reaktoru. Může pomoci s demontáží Dukovan

Robota, který může pomoci při dekontaminaci vyřazených jaderných reaktorů, vyvinuli vědci Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci spolu s odborníky Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Zařízení má pomoci s detekcí radioaktivity.

Životnost jaderných reaktorů chlazených tlakovou vodou, kterých je na světě většina a patří k nim i reaktory v Dukovanech a Temelíně, je kolem padesáti let. Před výzkumníky tak stojí otázka, jak vyřazený reaktor v budoucnu vyčistit a demontovat – a právě s tím by mohl nově vyvinutý robot pomoct. 

Podle vedoucího výzkumu Miroslava Černíka dokáže odebrat vzorky ze špatně přístupného potrubí primárního okruhu jaderného reaktoru a dopravit je k analýze radioaktivity. Opakovaným odebíráním vzorků by tak mohl prověřit, jestli se potrubí zatížené vysokou radioaktivitou podařilo v rámci dekontaminace dostatečně vyčistit. 

„Robotické zařízení vyvinuté v Liberci by se mohlo uplatnit nejen u nás, ale i při demontáži vyřazených jaderných elektráren v zahraničí,“ dodává specialista z Ústavu jaderného výzkumu Martin Strejc.

Kdy vyrazí do akce?

Podle Černíka se robota už podařilo dovést do fáze užitného vzoru, k nasazení do skutečné operace je ale třeba robotické zařízení ještě upravit. Mimo jiné bude třeba ho schovat do ocelového pláště. „Případně přejít na pneumatické řízení, protože elektronika je na radioaktivitu velmi citlivá,“ dodal Černík.

Robot adaptovaný na pohyb v potrubí nese dvě na sobě nezávislé sondy pro odběr vzorku. „Jako odběrovou sondu jsme zvolili kartáč s diamantovými zrníčky. Má dostatečnou tvrdost a odolnost, aby dokázal zbrousit vnitřní povrch ocelového potrubí i s případnými nánosy,“ dodal František Novotný, který výzkum sondy vede.

„Zároveň nedojde k nežádoucí kontaminaci odebraného vzorku brusivem, protože diamant je krystalický uhlík. Broušení kartáčem navíc dává jemné prachové vzorky, které jsou pro analýzu ideální,“ upozorňuje. Po návratu robota z potrubí může pracovník v ochranném oděvu kartáče snadno vyjmout a vyměnit za nové sondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...