Ukolébavky fungují ve všech jazycích. Děti je vnímají ještě před narozením

Hudba je mezinárodní jazyk, který se stává součástí našeho světa, už když jsme v mateřském lůně. Před příchodem na svět je jedním z nejsilnějších stimulů, které plod přijímá, hlas matky. Avšak vědci z Harvardovy univerzity učinili další krok vpřed, pokud jde o význam hudby a zvuku pro děti: objevili, že ukolébavky fungují, i když nejsou zpívány v mateřském jazyce. O výzkumu napsal italský deník La Repubblica.

Novorozenci u lidí stejně jako u některých jiných zvířat nedokážou přežít bez přítomnosti dospělého, který se o ně stará. Když matka zanechá někde dítě v kočárku, brzy obnoví vztah, který vznikl v době těhotenství tím, že dítě uklidňuje svým hlasem.

Některé zvuky vnímají jednotlivé živočišné druhy podobně: výhrůžné zvuky, jako je pokřik orla nebo řev lva, jsou rozpoznávány jako nepřátelské i v případě lidských bytostí. Podobně mají pomalé a melodické zvuky ukolébavky uklidňující vliv na děti nezávisle na tom, zda zpívají rodiče, nebo zda jde o písně v jiných jazycích.

Vědci studovali reakce 144 novorozenců, jimž promítali videa s osobami, které zpívaly ukolébavky, zamilované písně či taneční písně z Natural History of Song Discography, sbírky písní 86 různých kultur. Sledovali pak srdeční frekvenci, rozšiřování zornic, mrkání, směr pohledu a elektrodermickou aktivitu (měření elektrických charakteristik pleti, které se používá při hodnocení emotivních reakcí).

Výsledky ukázaly, že se srdeční frekvence okamžitě snížila již při prvních tónech každé hudby, ale ke skutečnému uvolnění došlo až při poslechu ukolébavek.

Děti ve věku od dvou do 14 měsíců se uvolnily i při poslechu zcela neznámých ukolébavek zpívaných v cizích jazycích. Je tomu tak po celý první rok života, a z toho plyne, že reakce nesouvisí s jejich zkušenostmi s hudbou v rodině.

Hudba doprovází dítě ještě před narozením. „Sledovali jsme děti před narozením a po něm. Rozdělili jsme nastávající matky do dvou skupin: první zpívala ukolébavky často, druhá jen výjimečně. Po porodu se děti matek z první skupiny snadněji uklidnily a lépe spaly,“ říká docentka Guiseppina Persicová z Milánské univerzity. „Ukolébavka má příznivý vliv jak na matku, tak na dítě. Hlas je nástrojem základního vztahu v prostoru novorozence,“ dodává.

„Hlas je skutečně významný“

Italský tým svým výzkumem navíc ukázal, že i matky, které používaly více tento „nástroj“, byly méně stresované. Nezapomeňme, že tradiční písně pro děti, které se předávají z matky na dceru, působí také jako jakási katarze, uvolnění u matky.

„Je škoda, že se dnes pouští hudba na CD nebo na YouTube, protože hlas je skutečně významný. Matky při naší studii zpívaly oblíbené ukolébavky i při práci, aby zklidnily sebe i dítě,“ uvádí doktorka Persicová.

Také rodiče dětí v americkém výzkumu měli odděleně poslouchat všechny typy písní, které by přicházely v úvahu, a vybrat z nich tu, kterou by chtěli uklidnit své dítě. Volba padla vždy na ukolébavky, a to znamená, že i rodiče podvědomě vycítí univerzální prvky tohoto druhu písní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...