Ukolébavky fungují ve všech jazycích. Děti je vnímají ještě před narozením

Hudba je mezinárodní jazyk, který se stává součástí našeho světa, už když jsme v mateřském lůně. Před příchodem na svět je jedním z nejsilnějších stimulů, které plod přijímá, hlas matky. Avšak vědci z Harvardovy univerzity učinili další krok vpřed, pokud jde o význam hudby a zvuku pro děti: objevili, že ukolébavky fungují, i když nejsou zpívány v mateřském jazyce. O výzkumu napsal italský deník La Repubblica.

Novorozenci u lidí stejně jako u některých jiných zvířat nedokážou přežít bez přítomnosti dospělého, který se o ně stará. Když matka zanechá někde dítě v kočárku, brzy obnoví vztah, který vznikl v době těhotenství tím, že dítě uklidňuje svým hlasem.

Některé zvuky vnímají jednotlivé živočišné druhy podobně: výhrůžné zvuky, jako je pokřik orla nebo řev lva, jsou rozpoznávány jako nepřátelské i v případě lidských bytostí. Podobně mají pomalé a melodické zvuky ukolébavky uklidňující vliv na děti nezávisle na tom, zda zpívají rodiče, nebo zda jde o písně v jiných jazycích.

Vědci studovali reakce 144 novorozenců, jimž promítali videa s osobami, které zpívaly ukolébavky, zamilované písně či taneční písně z Natural History of Song Discography, sbírky písní 86 různých kultur. Sledovali pak srdeční frekvenci, rozšiřování zornic, mrkání, směr pohledu a elektrodermickou aktivitu (měření elektrických charakteristik pleti, které se používá při hodnocení emotivních reakcí).

Výsledky ukázaly, že se srdeční frekvence okamžitě snížila již při prvních tónech každé hudby, ale ke skutečnému uvolnění došlo až při poslechu ukolébavek.

Děti ve věku od dvou do 14 měsíců se uvolnily i při poslechu zcela neznámých ukolébavek zpívaných v cizích jazycích. Je tomu tak po celý první rok života, a z toho plyne, že reakce nesouvisí s jejich zkušenostmi s hudbou v rodině.

Hudba doprovází dítě ještě před narozením. „Sledovali jsme děti před narozením a po něm. Rozdělili jsme nastávající matky do dvou skupin: první zpívala ukolébavky často, druhá jen výjimečně. Po porodu se děti matek z první skupiny snadněji uklidnily a lépe spaly,“ říká docentka Guiseppina Persicová z Milánské univerzity. „Ukolébavka má příznivý vliv jak na matku, tak na dítě. Hlas je nástrojem základního vztahu v prostoru novorozence,“ dodává.

„Hlas je skutečně významný“

Italský tým svým výzkumem navíc ukázal, že i matky, které používaly více tento „nástroj“, byly méně stresované. Nezapomeňme, že tradiční písně pro děti, které se předávají z matky na dceru, působí také jako jakási katarze, uvolnění u matky.

„Je škoda, že se dnes pouští hudba na CD nebo na YouTube, protože hlas je skutečně významný. Matky při naší studii zpívaly oblíbené ukolébavky i při práci, aby zklidnily sebe i dítě,“ uvádí doktorka Persicová.

Také rodiče dětí v americkém výzkumu měli odděleně poslouchat všechny typy písní, které by přicházely v úvahu, a vybrat z nich tu, kterou by chtěli uklidnit své dítě. Volba padla vždy na ukolébavky, a to znamená, že i rodiče podvědomě vycítí univerzální prvky tohoto druhu písní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...