Úhyn desítek delfínů u Itálie. Imunitu jim podle vědců zřejmě ničí pesticidy

Desítky delfínů, které uhynulé od začátku roku vyplavilo moře na italské pobřeží, zabil virus podobný tomu, jenž u lidí způsobuje spalničky. Kytovci měli podle vědců zřejmě oslabenou imunitu kvůli pesticidům, napsal s odkazem na vědecké zkoumání události britský deník The Times.

Od letošního ledna bylo na plážích Toskánska vyplaveno přes 40 těl těchto kytovců, což je téměř dvakrát více než za celý loňský rok. Vědci z univerzity v Sieně ve spolupráci s místními úřady otestovali desítky vyplavených tvorů a zjistili, že úhyn způsobil morbillivirus, který kytovcům způsobuje dýchací obtíže a poškození mozku a dalších orgánů. U lidí je původcem spalniček, u jiných zvířecích druhů způsobuje psinku nebo dobytčí mor. 

Kromě morbilliviru vědci podle bioložky Cecilie Mancusiové zjistili u delfínů mimořádně vysokou kontaminaci pesticidy - nejvyšší, jakou kdy ve Středozemním moři zaznamenali. „Jsme přesvědčeni, že imunitní systém delfínů oslabují pesticidy, které se vyplaví do moře, a chemické látky obsažené v lodních nátěrech proti řasám,“ uvedla bioložka z toskánského úřadu pro ochranu životního prostředí.

Ohrožení pesticidy

Mořští savci jsou pesticidy a dalšími chemickými látkami obzvláště ohroženi, protože stojí na vrcholu potravního řetězce. Chemikálie se hromadí v každém jeho článku, od planktonu po korýše, a končí v tělech delfínů, uvedla Mancusiová. Delfínům přitěžuje i fakt, že žijí až 40 let a mají velké zásobárny tuku, kam se chemikálie ukládají. Samičky navíc produkují velmi tučné mléko, takže látky předají svým potomkům.

Morbillivirus už se několikrát ve Středozemním moři vyskytl – v roce 1990 na následky nemoci uhynulo asi tisíc delfínů pruhovaných. Zasáhl ale i populace ploutvonožců a velryb. Choroba mezi mořskými savci propukla i v roce 2013, napsal deník The Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...