U Mexika objevili stejnonožce příbuzného našim svinkám. Měří čtvrt metru

Vědci objevili nový druh mořského stejnonožce, který patří mezi bathynomy. Tito příbuzní svinek a stínek žijí v nejhlubších částech oceánu, kde mohou dosahovat na souši neobvyklých rozměrů. Platí to i o novém zástupci této skupiny, který dostal jméno Bathynomus yucatanensis. Měří čtvrt metru.

Hlubokomořští stejnonožci patří do stejné skupiny jako jejich suchozemští kolegové, kteří se živí rozkládající se hmotou a zná je asi každý, kdo někdy zvedl kámen nebo se hrabal na zahradě. I vizuálně vypadají podobně, zásadně se ale liší velikostí. Největší příslušníci mořských druhů dorůstají až půl metru. Podobně jako stínky a svinky sice vypadají trošku děsivě, pro člověka jsou ale zcela neškodné.

Nález druhu Bathynomus yucatanensis je dalším přírůstkem do katalogu známých bathynomů, celkem jich jsou známy asi tři desítky. Badatelé jej objevili v Mexickém zálivu a je už třetím známým stejnonožcem, který v těchto vodách žije.

Stínka obecná
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci se zpočátku domnívali, že se jedná o nějakou variaci jednoho z největších a nejznámějších hlubokomořských stejnonožců bathynoma obrovského. Bližší zkoumání exempláře, který byl chycen do pasti s návnadou v roce 2017 v Mexickém zálivu u poloostrova Yucatán v hloubce asi 600 až 800 metrů, ale odhalilo řadu unikátních znaků. 

Oceánologové ho odchytili živého a tvor dodnes žije v japonském akváriu Enošima. Od svých příbuzných se lehce odlišuje. „Ve srovnání s nimi má štíhlejší tělesné proporce a je celkově kratší,“ popsali vědci. Má také delší tykadla, s bathynomem obrovským ho naopak spojuje stejný počet ostnů, které vyčnívají z ocasního konce.

Fascinující stejnonožci

„Bathynomus obrovský byl objeven před více než sto lety a dosud bylo prozkoumáno více než tisíc exemplářů, aniž by se dosud objevil náznak, že by se mohlo jednat o jiný druh se stejným počtem ostnů,“ dodávají autoři výzkumu. Nově objevený druh má také jinou barvu: skvrnité, krémově žluté zbarvení krunýře ho výrazně odlišuje od jeho šedivějších příbuzných.

Pro jistotu vědci provedli i molekulárně genetickou analýzu, při níž porovnali nový druh se zmiňovaným obrovským. Průzkum potvrdil, že oba druhy jsou sice blízcí příbuzní, ale v několika genech se liší. „To naznačuje, že oba druhy měly pravděpodobně společného předka. Kromě toho se v tropickém západním Atlantiku mohou vyskytovat i další dosud neobjevené druhy rodu bathynomus,“ doplňují.

Upozorňují, že nově zjištěné rozdíly mezi druhy mají důsledky pro ochranu přírody. „Některé druhy rodu bathynomus s komerčním potenciálem se staly cílem lovu hlubinnými vlečnými sítěmi,“ upozorňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...