Turisté náhodou nafilmovali legendární bílou velrybu. Vorvaň se vynořil u Jamajky

Asi žádné jiné zvíře v oceánech není tak ikonické, jako bílý vorvaň. Právě tuto barvu měl legendární Moby Dick, slavný albín, o němž napsal světoznámý román Herman Melville. Tento týden takového bílého vorvaně pozorovali nedaleko jamajského pobřeží.

Na první pohled vypadá video pořízené Leem van Tolm velmi neprůkazně – vlastně je na něm vidět jen bílá šmouha v modré vodě. Když se ale záznam dostal do rukou expertům na kytovce z organizace Stichting SOS Dolphin, získalo úplně jiný rozměr. Podle nich je na obrázcích totiž vidět nejméně desetimetrový vorvaň, který má neobvykle světlou až bílou barvu.

Vorvani mají nejčastěji šedou nebo černou barvu, někdy jejich zbarvení ale přechází i do hnědé. Bílá barva je zcela výjimečná, protože je pro tyto obrovské predátory evolučně nevýhodná, objeví se jen u několika exemplářů. Ani vědci o nich příliš neví, naposledy byl bílý vorvaň pozorován roku 2015 u Sardinie, předtím takového tvora neviděl nikdo celou dekádu.

Nemusí to být ani nutně albín, ve skutečnosti je tato možnost dokonce méně pravděpodobná. Mnohem častější je takzvaný leucismus, tedy porucha, která se projevuje nepravidelným rozložením pigmentu melaninu v kůži. Tato odchylka se v různé míře objevuje u mnoha druhů zvířat a nezpůsobuje jim takové problémy jako čistý albinismus, tedy úplný nedostatek melatoninu.

U pozorovaného vorvaně zatím není jasné, o kterou z obou poruch se jedná; záběry totiž byly pořízené z příliš velké vzdálenosti a nejsou na nich vidět jeho oči – kdyby byly růžové nebo červené, byl by to jasný důkaz o tom, že kytovec je albín.

Nejslavnější z vorvaňů

Bílý vorvaň byl zápletkou knihy Bílá velryba z roku 1851. Spisovatel Herman Melville chápal jeho barvu velmi symbolicky, Moby Dick je tvor téměř démonický a disponuje mnoha vlastnostmi, které by zvířata vůbec mít neměla. 

Americký romanopisec se inspiroval zřejmě pozorováními vorvaního samce, jemuž velrybáři říkali Mocha Dick – ten se stal na začátku devatenáctého století postrachem lovců velryb i běžných námořníků. Tento agresivní tvor, který měl částečně bílou barvu těla, měl měřit až 27 metrů a útočit na lodě, se kterými se setkal. Jméno dostal podle chilského ostrova Mocha, kde byl pozorován nejčastěji.

Jeho existence je sice sporná, ale nepřímá svědectví mluví o tom, že měl připravit o život nejméně 31 lidí, potopit 14 člunů, jednu nákladní a dvě obchodní lodě. Protože Melville sám sloužil nějakou dobu jako námořník na velrybářské lodi, mohly se k němu legendy o nebezpečném bílém zabijákovi snadno dostat, a on je pak využil pro výstavbu dramatického románu, jenž je dnes považován za jednu z nejpůsobivějších knih vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...