Trump vytáhl proti muzeu. Chce, aby dodržovalo jeho kulturní politiku

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

Přes 157 milionů exponátů, 21 muzeí, 21 knihoven, 14 vzdělávacích a výzkumných center, zoo a historické a architektonické památky. A víc než třicet milionů návštěvníků ročně. To je Smithsonův institut – jedna z nejdůležitějších vědeckých institucí ve Spojených státech, která už téměř dvě stě let předává znalosti vědců veřejnosti. Jeho nezávislost je teď pod tlakem.

Trumpova vláda poslala tento týden Smithsonovu institutu dopis, ve kterém požaduje „komplexní interní přezkum“ osmi jeho muzeí s cílem uvést organizaci do souladu s kulturními směrnicemi prezidenta Trumpa před oslavami 250. výročí založení země.

Dopis Bílého domu určený Smithsonovu institutu
(pdf, 1 MB)
Stáhnout

„Cílem této iniciativy je zajistit soulad s pokyny prezidenta oslavovat americkou výjimečnost, odstranit rozdělující nebo stranické narativy a obnovit důvěru v naše společné kulturní instituce,“ uvádí se v dopise, který podepsali tři úředníci Bílého domu a jehož obsah byl zveřejněný na webových stránkách.

Kontrola hodnot a oprava obsahu

Bílý dům oznámil, že plánuje tento proces provést v několika fázích. Mezi osm muzeí zahrnutých do první fáze patří Národní muzeum americké historie, Národní muzeum přírodní historie, Národní muzeum afroamerické historie a kultury, Národní muzeum amerických indiánů, Národní muzeum letectví a kosmonautiky, Smithsonovo muzeum amerického umění, Národní portrétní galerie a Hirshhornovo muzeum a sochařská zahrada.

Proces bude zahrnovat analýzu všeho, co tyto instituce, které může veřejnost většinou navštěvovat zcela bezplatně, nabízejí. Od textů na výstavách přes obsah na jejich webech a sociálních sítích až po kurátorské procesy a plánování výstav.

Dopis obsahuje detailní seznam materiálů, které muzea musí předložit k posouzení Bílým domem – dokumentace týkající se grantů, inventáře stálých sbírek nebo výsledky průzkumů pocitů návštěvníků, kteří výstavy hodnotí. Trumpova administrativa očekává dokončení jednotlivých částí procesu přezkumu postupně během 30, 75 a 120 dní.

„Do 120 dnů by muzea měla začít provádět opravy obsahu tam, kde je to nutné, a nahradit rozdělující nebo ideologicky motivovaný jazyk sjednocujícími, historicky přesnými a konstruktivními popisy na plakátech, nástěnných didaktických tabulích, digitálních displejích a dalších materiálech určených pro veřejnost,“ uvádí se v dopise.

Dokument uvádí, že přezkum muzea má být „konstruktivním a společným úsilím“ a že Bílý dům nebude „zasahovat do každodenního chodu kurátorů nebo zaměstnanců“.

Moc nad příběhem

Alespoň jedno muzeum z této organizace už podniklo kroky k opravě obsahu určeného pro veřejnost. Na začátku srpna Národní muzeum americké historie po přezkoumání odstranilo z výstavy odkazy na dvě impeachmentová řízení proti Trumpovi, která proti němu byla zahájena během jeho prvního funkčního období.

Instituce uvedla, že její práce „vychází z hlubokého závazku k vědecké excelentnosti, rigoróznímu výzkumu a přesnému, faktickému podání historie“. „S ohledem na tento závazek přezkoumáváme dopis a budeme i nadále konstruktivně spolupracovat s Bílým domem, Kongresem a naší správní radou,“ dodalo muzeum.

Smithsonův institut má v americkém právním řádu zvláštní postavení, jeho roční rozpočet se pohybuje kolem 1,25 miliardy dolarů, přičemž více než dvě třetiny přicházejí z federálních zdrojů. Pod tlakem Trumpovy administrativy je už delší dobu. Již v březnu Bílý dům nařídil muzejnímu komplexu, aby odstranil „nevhodnou, rozdělující nebo protiamerickou ideologii“.

V prohlášení zveřejněném v červnu instituce uvedla, že se zavazuje zajistit, aby zůstala „nezávislá na politických nebo stranických vlivech“. „Správní rada bude i nadále pečlivě a nezávisle dohlížet na Smithsonův institut a jeho muzea, aby chránila jejich přísnou vědeckou a odbornou úroveň, nestrannost a přesnost a zajistila, že institut bude vstřícný ke všem Američanům,“ uvádí se v prohlášení.

Už od března míří nová administrativa na muzejní obsah, který je nějak spojený s rozdílnou interpretací amerických dějin a změn, jimiž tento stát během svého vývoje procházel. V USA se týká nejčastěji práv a příběhů menšin, jako jsou Afroameričané, neevropští přistěhovalci, ale také nejrůznější sexuální menšiny.

Už Trumpův výše uvedený březnový výnos přímo kritizoval Smithsonův institut za to, že se údajně dostal „pod vliv rozdělující ideologie zaměřené na rasu“, a za to, že propaguje „narativy, které vykreslují americké a západní hodnoty jako inherentně škodlivé a utlačovatelské“.

V květnu Trump prohlásil, že propustí Kim Sajetovou, ředitelku Národní portrétní galerie. Ta později sama rezignovala. Koncem července umělkyně Amy Sheraldová zrušila chystanou výstavu svých děl v Národní portrétní galerii po sporu ohledně obrazu transsexuální ženy s růžovými vlasy a modrými šaty, držící pochodeň ve stylu Sochy svobody.

Kritika i obhajoba

„Muzea nemohou měnit obsah podle politických rozmarů nebo agendy,“ uvedla pro americkou veřejnoprávní stanici NPR historička Lisa Strongová z Georgetownské univerzity.

„Nejlepší způsob, jak si muzea mohou udržet vysokou důvěru veřejnosti, kterou již požívají, je zůstat nezávislá. Muzea zaměstnávají odborníky ve svých oborech, kteří interpretují sbírky, aby pomohli vzdělávat veřejnost v oblasti umění, historie, vědy a kultury. Jejich obsah by neměl být přezkoumáván, revidován ani upravován z politických důvodů.“

Krok naopak obhajuje úřednice Bílého domu Lindsey Halliganová. Pro stanici Fox News ostře kritizovala obsah právě probíhající výstavy Entertainment Nation v Národním muzeu americké historie. Expozice, která se zabývá americkou popkulturou, vyvolala kritiku za to, co někteří považují za politicky zabarvený výklad kulturních milníků.

„Američtí daňoví poplatníci by neměli financovat instituce, které podkopávají naši zemi nebo propagují jednostranné, rozdělující politické narativy,“ prohlásila Halliganová. „Smithsonův institut by měl prezentovat historii způsobem, který je přesný, vyvážený a v souladu s hodnotami, které činí Spojené státy americké výjimečnými.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...