Trump vytáhl proti muzeu. Chce, aby dodržovalo jeho kulturní politiku

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

Přes 157 milionů exponátů, 21 muzeí, 21 knihoven, 14 vzdělávacích a výzkumných center, zoo a historické a architektonické památky. A víc než třicet milionů návštěvníků ročně. To je Smithsonův institut – jedna z nejdůležitějších vědeckých institucí ve Spojených státech, která už téměř dvě stě let předává znalosti vědců veřejnosti. Jeho nezávislost je teď pod tlakem.

Trumpova vláda poslala tento týden Smithsonovu institutu dopis, ve kterém požaduje „komplexní interní přezkum“ osmi jeho muzeí s cílem uvést organizaci do souladu s kulturními směrnicemi prezidenta Trumpa před oslavami 250. výročí založení země.

Dopis Bílého domu určený Smithsonovu institutu
(pdf, 1 MB)
Stáhnout

„Cílem této iniciativy je zajistit soulad s pokyny prezidenta oslavovat americkou výjimečnost, odstranit rozdělující nebo stranické narativy a obnovit důvěru v naše společné kulturní instituce,“ uvádí se v dopise, který podepsali tři úředníci Bílého domu a jehož obsah byl zveřejněný na webových stránkách.

Kontrola hodnot a oprava obsahu

Bílý dům oznámil, že plánuje tento proces provést v několika fázích. Mezi osm muzeí zahrnutých do první fáze patří Národní muzeum americké historie, Národní muzeum přírodní historie, Národní muzeum afroamerické historie a kultury, Národní muzeum amerických indiánů, Národní muzeum letectví a kosmonautiky, Smithsonovo muzeum amerického umění, Národní portrétní galerie a Hirshhornovo muzeum a sochařská zahrada.

Proces bude zahrnovat analýzu všeho, co tyto instituce, které může veřejnost většinou navštěvovat zcela bezplatně, nabízejí. Od textů na výstavách přes obsah na jejich webech a sociálních sítích až po kurátorské procesy a plánování výstav.

Dopis obsahuje detailní seznam materiálů, které muzea musí předložit k posouzení Bílým domem – dokumentace týkající se grantů, inventáře stálých sbírek nebo výsledky průzkumů pocitů návštěvníků, kteří výstavy hodnotí. Trumpova administrativa očekává dokončení jednotlivých částí procesu přezkumu postupně během 30, 75 a 120 dní.

„Do 120 dnů by muzea měla začít provádět opravy obsahu tam, kde je to nutné, a nahradit rozdělující nebo ideologicky motivovaný jazyk sjednocujícími, historicky přesnými a konstruktivními popisy na plakátech, nástěnných didaktických tabulích, digitálních displejích a dalších materiálech určených pro veřejnost,“ uvádí se v dopise.

Dokument uvádí, že přezkum muzea má být „konstruktivním a společným úsilím“ a že Bílý dům nebude „zasahovat do každodenního chodu kurátorů nebo zaměstnanců“.

Moc nad příběhem

Alespoň jedno muzeum z této organizace už podniklo kroky k opravě obsahu určeného pro veřejnost. Na začátku srpna Národní muzeum americké historie po přezkoumání odstranilo z výstavy odkazy na dvě impeachmentová řízení proti Trumpovi, která proti němu byla zahájena během jeho prvního funkčního období.

Instituce uvedla, že její práce „vychází z hlubokého závazku k vědecké excelentnosti, rigoróznímu výzkumu a přesnému, faktickému podání historie“. „S ohledem na tento závazek přezkoumáváme dopis a budeme i nadále konstruktivně spolupracovat s Bílým domem, Kongresem a naší správní radou,“ dodalo muzeum.

Smithsonův institut má v americkém právním řádu zvláštní postavení, jeho roční rozpočet se pohybuje kolem 1,25 miliardy dolarů, přičemž více než dvě třetiny přicházejí z federálních zdrojů. Pod tlakem Trumpovy administrativy je už delší dobu. Již v březnu Bílý dům nařídil muzejnímu komplexu, aby odstranil „nevhodnou, rozdělující nebo protiamerickou ideologii“.

V prohlášení zveřejněném v červnu instituce uvedla, že se zavazuje zajistit, aby zůstala „nezávislá na politických nebo stranických vlivech“. „Správní rada bude i nadále pečlivě a nezávisle dohlížet na Smithsonův institut a jeho muzea, aby chránila jejich přísnou vědeckou a odbornou úroveň, nestrannost a přesnost a zajistila, že institut bude vstřícný ke všem Američanům,“ uvádí se v prohlášení.

Už od března míří nová administrativa na muzejní obsah, který je nějak spojený s rozdílnou interpretací amerických dějin a změn, jimiž tento stát během svého vývoje procházel. V USA se týká nejčastěji práv a příběhů menšin, jako jsou Afroameričané, neevropští přistěhovalci, ale také nejrůznější sexuální menšiny.

Už Trumpův výše uvedený březnový výnos přímo kritizoval Smithsonův institut za to, že se údajně dostal „pod vliv rozdělující ideologie zaměřené na rasu“, a za to, že propaguje „narativy, které vykreslují americké a západní hodnoty jako inherentně škodlivé a utlačovatelské“.

V květnu Trump prohlásil, že propustí Kim Sajetovou, ředitelku Národní portrétní galerie. Ta později sama rezignovala. Koncem července umělkyně Amy Sheraldová zrušila chystanou výstavu svých děl v Národní portrétní galerii po sporu ohledně obrazu transsexuální ženy s růžovými vlasy a modrými šaty, držící pochodeň ve stylu Sochy svobody.

Kritika i obhajoba

„Muzea nemohou měnit obsah podle politických rozmarů nebo agendy,“ uvedla pro americkou veřejnoprávní stanici NPR historička Lisa Strongová z Georgetownské univerzity.

„Nejlepší způsob, jak si muzea mohou udržet vysokou důvěru veřejnosti, kterou již požívají, je zůstat nezávislá. Muzea zaměstnávají odborníky ve svých oborech, kteří interpretují sbírky, aby pomohli vzdělávat veřejnost v oblasti umění, historie, vědy a kultury. Jejich obsah by neměl být přezkoumáván, revidován ani upravován z politických důvodů.“

Krok naopak obhajuje úřednice Bílého domu Lindsey Halliganová. Pro stanici Fox News ostře kritizovala obsah právě probíhající výstavy Entertainment Nation v Národním muzeu americké historie. Expozice, která se zabývá americkou popkulturou, vyvolala kritiku za to, co někteří považují za politicky zabarvený výklad kulturních milníků.

„Američtí daňoví poplatníci by neměli financovat instituce, které podkopávají naši zemi nebo propagují jednostranné, rozdělující politické narativy,“ prohlásila Halliganová. „Smithsonův institut by měl prezentovat historii způsobem, který je přesný, vyvážený a v souladu s hodnotami, které činí Spojené státy americké výjimečnými.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...