Tři tisíce let staré hedvábí propojovalo nebe a zemi

Čínští archeologové objevili tři tisíce let staré hedvábí v lokalitě San-sing-tuej v jihozápadní provincii S'-čchuan. Vědci tak mají přímé důkazy, že tato látka z výměšků housenky bource morušového měla kulturní a náboženský význam už pro starověkou civilizaci království Šu z doby bronzové. Hedvábí se podle vědců používalo k rituálům, při kterých mělo dojít ke spojení mezi zemí a nebem.

„Přítomnost zbytků hedvábí, které jsme našli v obětních jámách v San-sing-tuej, (...) poskytuje archeologické důkazy o Hedvábné stezce, která vedla jihozápadní částí starověké Číny,“ stojí ve studii, kterou publikoval tým z Čínského národního muzea hedvábí a ze Sečuánského výzkumného centra kulturních památek a archeologie.

Hedvábí napomohlo k vytvoření Hedvábné stezky, která propojovala Čínu se Západem a skrze kterou si lidé ve starověku vyměňovali zboží a vědomosti.

San-sing-tuej, centrum starověkého království Šu, mělo dlouhou tradici pěstování bource morušového a hedvábnictví. Pro ekonomiku království bylo nepostradatelné.

„Jde o první objev hedvábí v San-sing-tuej, který nám nabízí pohled na to, jak starověcí lidé vyjadřovali svou víru a kulturní identitu,“ uzavírají své závěry autoři studie. Lokalita San-sing-tuej je tak nyní klíčová pro pochopení silné role hedvábí při utváření raných civilizací, píše server Archaeology News.

Všestranné hedvábí

Hedvábí hrálo oproti ostatním materiálům využívaným pro výrobu oblečení ve starověku „zcela jinou ligu“. Bylo extrémně pevné a současně i krásné – lehké, jemné a lesklé. Kombinovalo tedy rovnou více rolí současně.

Zásadní byly i jeho vlastnosti, jež ho předurčovaly pro vojenské využití: pod brněním zabraňovalo úplnému proniknutí šípu do těla; ten se dal pak mnohem snadněji vyjmout z rány. Až ve dvacátém století vědci popsali, že má navíc silné antibakteriální účinky.

I když hedvábí vypadá lehce a průhledně, má výborné izolační vlastnosti. To znamená, že dokáže dobře regulovat tělesnou teplotu: v létě chladí a v zimě zahřívá. To je dáno jeho schopností absorbovat a uvolňovat vlhkost, což přispívá k pohodlí uživatele. Ve spojení s jeho lehkostí to umožňovalo, aby vojáci překonávali dlouhé trasy v rozmanitém klimatu.

Navíc se snadno upravuje a zpracovává, barví a díky jeho lehkosti se i snadno transportuje, což umožnilo dálkový obchod s ním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...