Světu začíná docházet pitná voda. Tvrdí to nová zpráva, která uvádí, že už nyní trpí nedostatkem životadárné tekutiny asi čtvrtina lidí, přičemž do roku 2050 jich přibude nejméně další miliarda. Příčiny jsou dvě: rostoucí poptávka a klimatické změny.
Extrémně vysoký vodní stres je odborné pojmenování pro stav, kdy země spotřebovávají téměř veškerou vodu, kterou mají k dispozici, tedy nejméně 80 procent svých obnovitelných zásob. Atlas vodních rizik Institutu světových zdrojů, který vychází každé čtyři roky, uvádí, že vodní stres momentálně sužuje 25 zemí světa, v nichž žije asi čtvrtina populace Země.
Největší problémy mají země na Blízkém východě, především Bahrajn, Kypr, Kuvajt, Libanon a Omán. Dokonce i krátkodobé sucho může tato místa ohrozit nedostatkem vody. „Voda je pravděpodobně nejdůležitějším zdrojem na naší planetě, a přesto s ní nehospodaříme způsobem, který by to odrážel,“ upozornila Samantha Kuzmová, která se na výzkumu podílela. Podle rozhovoru, který poskytla stanici CNN, se za posledních deset let nezlepšilo vůbec nic.
Česká republika se umístila ve druhé nejlepší skupině zemí, jimž hrozí nedostatek vody jen relativně málo – je tam společně se Slovenskem, Francií nebo Kanadou. Vůbec nejnižší hrozbě čelí severské země typu Island, ale také některé africké na vodu bohaté státy, jako je třeba Madagaskar nebo Sierra Leone.
Růst populace a změna návyků
Zásadním problémem je podle tohoto reportu hlavně to, že se stále zvyšuje spotřeba. Celosvětově se poptávka po vodě od roku 1960 více než zdvojnásobila a zpráva předpokládá, že do roku 2050 vzroste o dalších 20 až 25 procent.
Zvýšená poptávka je důsledkem řady faktorů, včetně rostoucího počtu obyvatel a požadavků průmyslových odvětví, jako je zemědělství, výrazně k ní ale přispívá i neudržitelné využívání vody spolu s nedostatkem investic do infrastruktury.
Zpráva předpokládá, že na Blízkém východě a v severní Africe, což jsou regiony s největším nedostatkem vody na světě, bude do poloviny století žít celá populace v extrémně vysokém nedostatku vody, což může mít dramatické politické dopady. Největší změny v poptávce po vodě nastanou podle zprávy v subsaharské Africe, kde se kvůli výraznému růstu populace předpokládá 163procentní nárůst už do roku 2050.
Naopak v Severní Americe a Evropě se poptávka po vláze ustálila, k čemuž přispěly investice do efektivního využívání vody. Vyhráno ale tyto regiony nemají, naopak. Trápí je totiž víc než Afriku klimatická změna, která mění dlouhodobé zvyklosti, jak s vodou zacházet. Například v USA se potýká s extrémně vysokým nedostatkem vody šest států.
Politické důsledky
Zpráva varuje před tím, že globální krize v oblasti vody by se mohla „vymknout kontrole“. Vodní zdroje totiž překračují hranice – řeky tečou mnoha státy, takže se dají v budoucnu očekávat i „války o vodu“.
Řešení jsou drahá a globální. I kdyby se lidstvu podařilo naplnit optimistický scénář Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), tedy omezit oteplování na 1,3 až 2,4 stupně Celsia nad předindustriální úroveň, bude do roku 2050 i tak další miliarda lidí žít v podmínkách extrémně vysokého nedostatku vody, předesílá zpráva.
Vědci navrhují různá opatření, jak zabránit tomu, aby se vodní stres přelil do vodní krize. Patří mezi ně opatření založená na principu „nechat to na přírodě“, hlavně zachování a obnova mokřadů a lesů. Lidé se mohou snažit ale i sami, například zavedením účinnějších technik zavlažování a výstavbou zdrojů energie, které nejsou tak závislé na vodě, jako je solární a větrná energie.
Práce ukazuje i příklady, které jsou hodné následování. Jsou to třeba města jako Las Vegas a Singapur, která ukázala, že je možné hospodařit s velmi omezenými vodními zdroji pomocí opatření, jako je čištění a opětovné využívání odpadních vod a odstraňování rostlin, které jsou náročné na vodu.
