Superbakterie v příštích 25 letech připraví o život přes 39 milionů lidí, varují vědci

Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.

Projekt GRAM zkoumá antibakteriální odolnost bakterií. Ta je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jednou z největších hrozeb pro lidstvo: bakterie se totiž v průběhu let učí odolávat antibiotikům rychleji, než lidé dokáží vymýšlet nová.

V první zprávě GRAM staré dva roky odhadli věci, že roku 2019 po celém světě způsobily odolné bakterie přímo i nepřímo asi 1,2 milionu úmrtí. Přestože do roku 2050 nedojde k nějaké mohutné populační explozi, má podle nové zprávy GRAM na tyto mikroorganismy umírat více než 1,5 krát více lidí.

Jak se na to přišlo

Vědci využili údaje shromážděné po celém světě, aby se podívali na dopad rezistence vůči antibiotikům na úmrtnost. Celkem analyzovali 520 milionů individuálních záznamů z různých zdrojů, jako jsou data z nemocnic nebo údaje o užívání antibiotik. Zajímalo je 11 druhů nemocí, 22 konkrétních mikrobů a 84 různých interakcí mezi mikroby a léky u lidí všech věkových kategorií ve 204 zemích.

Vědci odhadli, že nemoci odolné vůči lékům v letech 1990 až 2021 přímo zabily více než milion lidí ročně, přičemž v roce 1990 to bylo 1,06 milionu úmrtí a v roce 2021 1,14 milionu úmrtí. Tyto infekce se v tomto období také částečně podílely na téměř pěti milionech úmrtí ročně, i když v roce 2021 se jejich počet oproti roku 2019 ve skutečnosti mírně snížil. Celkový počet úmrtí v roce 2019 byl ale vyšší, což naznačuje, že tento pokles byl pravděpodobně způsoben pandemií covid-19, která vedla k dočasnému poklesu mnoha dalších infekčních onemocnění v důsledku zvýšeného sociálního odstupu.

Pozitivní je, že úmrtí na superbakterie u dětí mladších pěti let se v letech 1990 až 2021 výrazně snížila – o padesát procent. Autoři předpokládají, že tento trend bude pokračovat i v příštích 25 letech. V blízké budoucnosti ale pravděpodobně dojde k nárůstu úmrtí obecně, zejména u starších a zranitelnějších osob.

Na tomto místně je nutné zdůraznit, že zejména u starších lidí je obtížné určit přesně příčinu úmrtí; prakticky vždy se na něm podílí více faktorů, které dohromady zvyšují pravděpodobnost úmrtí.

Varovná čísla se mohou ještě změnit

Výzkumníci odhadují, že v letech 2025 až 2050 bakterie odolné vůči dostupným antibiotikům způsobí přímo úmrtí více než 39 milionů lidí, přičemž jen v roce 2050 se odhaduje 1,91 milionu úmrtí. Dále zjistili, že superbakterie přispějí během této doby k téměř 170 milionům úmrtím – jen v roce 2050 to bude 8,22 milionu lidí. Nebude to ale rozložené rovnoměrně. Čtvrtina všech odhadovaných přímých úmrtí (11,8 milionu) nastane například jen v jižní Asii a vyšší počet úmrtí bude i v dalších částech Asie a v subsaharské Africe. Evropa a Severní Afrika by neměly zaznamenat dramatický nárůst.

Výsledky této studie velmi dobře odpovídají jiným predikcím, například té od britského ministerstva zdravotnictví nebo od WHO.

Studie vyšla v odborném časopise The Lancet. Jejími autory jsou vědci z projektu Global Research on Antimicrobial Resistance (GRAM). Projekt GRAM je výsledkem spolupráce Oxfordské univerzity ve Velké Británii a Institutu pro měření a hodnocení zdraví (IHME) na Washingtonské univerzitě. Finanční prostředky získal od dalších organizací, jako je Wellcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Celá předpověď pracuje s velkou mírou nejistoty – zejména ohledně nových technologií, jež by mohly nahradit současná, stále méně funkční antibiotika. V příštích letech to budou léky proti několika konkrétním druhům chorob, například proti kapavce. Zatím ale není naděje, že by se v blízké budoucnosti objevila antibiotika podobná penicilinu, která by dokázala jako on léčit většinu známých bakteriálních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...