Stav Čecha léčeného remdesivirem se výrazně zlepšuje, oznámila nemocnice

Stav pacienta s COVID-19, kterému lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) tři dny podávají experimentální lék remdesivir, se výrazně zlepšil. Muž, kterého nemocnice přijímala se selháním plic, mohl být odpojen od přístroje ECMO, který zajišťuje mimotělní okysličování krve. Ředitel VFN David Feltl nicméně novinářům na odpoledním briefingu řekl, že stav pacienta zůstává velmi vážný, navíc se zlepšoval už před podáním léku. Zdůraznil, že je nutné především řešit testovací kapacity a možnosti zdravotnického personálu, který nyní podle něj pracuje na hraně sebeobětování.

Muž je jediným z pacientů v ČR, pro kterého lékaři remdesivir dostali, například na Bulovce s žádostí o lék neuspěli. Podle zástupce přednosty anesteziologické kliniky VFN Martina Balíka má muž poškozené plíce. Nejprve byl 10. března přijat do Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči s podezřením na zápal plic, po pěti dnech ho převzala VFN, kde byl napojen na ECMO. Těchto přístrojů pro nejvážněji postižené pacienty s COVID-19 je v Česku 74, k péči o další vážné případy jsou třeba plicní ventilátory nebo podávání kyslíku.

Nahrávám video

Feltl řekl, že stav pacienta se částečně zlepšoval už před podáním léku. „Nadále je to experimentální léčba, situace je mnohem složitější, než že přišel lék a zachránil pacienta,“ uvedl. Balík řekl, že terapie je komplexní a nemocnice na lék čekala týden. „To je strašně dlouhá doba, kterou v intenzivní péči nemůžete nechat jen na čekání, musíte se toho pacienta snažit dát dohromady,“ uvedl. Podávání léku pacientovi neuškodilo. „Ale nemáme jistotu, že remdesivir je klíčová substance,“ zdůraznil.

Nemocnice získala povolení použít experimentální lék od americké firmy Gilead, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Společnost ale zároveň v neděli oznámila, že přestává „kvůli přílišné poptávce v posledních dnech“ udělovat povolení k pokusné léčbě. Jedinou výjimku budou tvořit těhotné ženy a děti mladší 18 let. Poslední dávku léku by pacient z VFN měl dostat za šest dní.

Vývoj ohledně remdesiviru je nejistý

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly Česko jedná o dalších možnostech užívání léku v další fázi jeho vývoje. V Evropě by podle něj mohla být uložena jistá zásoba, kterou by americká firma schvalovala pro pacienty. První dávka dodaná do Česka byla podle VFN zdarma, další by muselo české zdravotnictví hradit.

Nahrávám video

Remdesivir je antivirotikum, které zabraňuje množení viru. Původně měl sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která remdesivir označila za „nejslibnějšího kandidáta“ v boji proti novému koronaviru, tento lék zabíral i na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...