Stav Čecha léčeného remdesivirem se výrazně zlepšuje, oznámila nemocnice

Stav pacienta s COVID-19, kterému lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) tři dny podávají experimentální lék remdesivir, se výrazně zlepšil. Muž, kterého nemocnice přijímala se selháním plic, mohl být odpojen od přístroje ECMO, který zajišťuje mimotělní okysličování krve. Ředitel VFN David Feltl nicméně novinářům na odpoledním briefingu řekl, že stav pacienta zůstává velmi vážný, navíc se zlepšoval už před podáním léku. Zdůraznil, že je nutné především řešit testovací kapacity a možnosti zdravotnického personálu, který nyní podle něj pracuje na hraně sebeobětování.

Muž je jediným z pacientů v ČR, pro kterého lékaři remdesivir dostali, například na Bulovce s žádostí o lék neuspěli. Podle zástupce přednosty anesteziologické kliniky VFN Martina Balíka má muž poškozené plíce. Nejprve byl 10. března přijat do Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči s podezřením na zápal plic, po pěti dnech ho převzala VFN, kde byl napojen na ECMO. Těchto přístrojů pro nejvážněji postižené pacienty s COVID-19 je v Česku 74, k péči o další vážné případy jsou třeba plicní ventilátory nebo podávání kyslíku.

Nahrávám video
Co je Remdesivir a jak se používá?
Zdroj: ČT24

Feltl řekl, že stav pacienta se částečně zlepšoval už před podáním léku. „Nadále je to experimentální léčba, situace je mnohem složitější, než že přišel lék a zachránil pacienta,“ uvedl. Balík řekl, že terapie je komplexní a nemocnice na lék čekala týden. „To je strašně dlouhá doba, kterou v intenzivní péči nemůžete nechat jen na čekání, musíte se toho pacienta snažit dát dohromady,“ uvedl. Podávání léku pacientovi neuškodilo. „Ale nemáme jistotu, že remdesivir je klíčová substance,“ zdůraznil.

Nemocnice získala povolení použít experimentální lék od americké firmy Gilead, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Společnost ale zároveň v neděli oznámila, že přestává „kvůli přílišné poptávce v posledních dnech“ udělovat povolení k pokusné léčbě. Jedinou výjimku budou tvořit těhotné ženy a děti mladší 18 let. Poslední dávku léku by pacient z VFN měl dostat za šest dní.

Vývoj ohledně remdesiviru je nejistý

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly Česko jedná o dalších možnostech užívání léku v další fázi jeho vývoje. V Evropě by podle něj mohla být uložena jistá zásoba, kterou by americká firma schvalovala pro pacienty. První dávka dodaná do Česka byla podle VFN zdarma, další by muselo české zdravotnictví hradit.

Nahrávám video
Rozhovor s Tomášem Cihlářem, spoluautorem látky, která se testuje proti novému koronaviru
Zdroj: ČT24

Remdesivir je antivirotikum, které zabraňuje množení viru. Původně měl sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která remdesivir označila za „nejslibnějšího kandidáta“ v boji proti novému koronaviru, tento lék zabíral i na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...