Startuje festival kosmické vědy Czech Space Week. Představen bude lovec asteroidů i český družicový nosič

V Praze a Brně v pátek startuje festival kosmické vědy a průmyslu Czech Space Week. Jde o sérii akcí pro veřejnost, studenty, start-upy i průmyslové podniky zaměřené na vesmírnou tematiku. Druhý ročník zahájí v Brně soutěžní Startup weekend, v Praze otevře své dveře agentura pro evropský navigační systém GSA.

V úterý bude například na brněnském Kosmickém průmyslovém dni představen projekt AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment), v rámci kterého chystají americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská kosmická agentura (ESA) výpravu za asteroidem 65803 Didymos, který směřuje k Zemi.

„Cílem společné výpravy je k asteroidu doletět a tvrdě do něj narazit, aby bylo následně možné zkoumat, jak změnil svou dráhu letu,“ uvedli organizátoři.

Program akce
Zdroj: GSA

K vidění bude také maketa družicového dispenseru (nosiče) rakety Vega, který staví brněnská firma SAB Aerospace. Jde o největší kus rakety, který kdy v Česku vznikl. Samotný nosič, který nyní v brněnské hale čeká, až ho inženýři z ESA zapasují do špičky rakety, by se spolu s Vegou měl na svou kosmickou cestu vypravit z Francouzské Guyany v příštím roce.

Zařízení má hodnotu jeden milion eur a podle vědců je stoprocentně české. Váží 260 kilo, unese tunu a půl. Ostatním firmám výrazně zlevní přístup do vesmíru, je totiž schopné unést 16 satelitů místo běžných čtyř. Bylo k tomu potřeba tisíc šroubů, všechny české, každý dotahovaný ručně. Práce na tomto zařízení trvala pět let zhruba stovce lidí.

Mezitím v Praze

V Praze se v týdnu konají také neformální diskuse s úspěšnými ženami z vesmírného průmyslu nebo workshopy pro děti. Ve středu bude den otevřených dveří na průmyslových a akademických pracovištích zabývajících se kosmickými technologiemi po celém Česku. Kosmický týden zakončí v Brně koncert Pražského filmového orchestru, který zahraje filmové skladby s tematikou vesmíru.

Česko a kosmický výzkum

Spolupráce mezi Evropskou agenturou pro globální navigační satelitní systém (GSA) a kosmickým inkubátorem Evropské kosmické agentury ESA BIC českým firmám umožňuje zapojit se do projektů v evropském programu na podporu vědy Horizon 2020. GSA české ekonomice každoročně přináší zhruba 200 milionů korun, zaměstnává asi 200 lidí z 21 zemí, uvedla agentura.

Zapojení firem v inkubátoru ESA BIC v Praze a Brně přináší podle vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše nové technologie do českého průmyslu. „Máme dostatečné množství firem, které na základě těchto technologií vyrobí výrobky, které jdou na trh,“ poznamenal. Připomněl například, že brněnská firma Frentech Aerospace vyrobila mechanismy pro rozvíjení solárních panelů, které byly využity na 75 družicích.

Satelitní navigace a systémy, jako jsou GPS, Galileo nebo EGNOS, jsou podle Dobeše důležité například v zemědělství. V inkubátoru v ESA BIC byla zapojena například česká společnost Big Terra. V současnosti používá družici Sentinel 1 k tomu, aby v subsaharské Africe i v Asii dodávala informace o stavu vegetace a zemědělských plodin. Vytváří modely, s nimiž je možné hodnotit stav úrody v určitém ročním období.

Podle Dobeše má Česko v kosmickém průmyslu náskok před okolními státy i díky tomu, že GSA sídlí v Praze. Třeba některé slovenské firmy vstupují do inkubátoru v Brně, protože tam taková infrastruktura jako v Česku neexistuje, uvedl.

GSA v Praze

GSA byla založena jako agentura Evropské unie v roce 2004. Sídlo v Praze má od roku 2012. Zodpovídá za provoz evropských programů satelitní navigace Galileo a EGNOS.

Galileo je evropský globální satelitní systém, který by díky 30 satelitům ve vesmíru měl být přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů, čtyři další by měly být vypuštěny do konce příštího roku. Smyslem komunikačního systému EGNOS je vylepšit fungování navigačních systémů GPS či Galileo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...