Startovací rampa na Bajkonuru je poškozená. Oprava se může protáhnout

Nahrávám video

Čtvrteční start kosmické lodi Sojuz poškodil startovací rampu na kosmodromu Bajkonur. Jde o jediné místo, odkud může Rusko posílat své lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informací je kvůli komunikaci ruské vesmírné agentury Roskosmos málo, oprava se ale dle pozorovatelů může protáhnout.

Ve čtvrtek odstartovala z kazachstánského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz MS-28. Vynesla ji nosná raketa Sojuz-2.1а, odstartovala kolem 10:27 dopoledne. Přibližně po třech hodinách plavidlo dosáhlo svého cíle, odpoledne se spojila s ruskou částí Mezinárodní kosmické stanice ISS, uvedla ruská státní agentura TASS.

Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se ale start neobešel bez problémů. Došlo totiž k poškození vzletové rampy 31. Oficiálně Roskosmos oznámil, že byla provedena prohlídka místa startu, jak se děje pokaždé po vypuštění rakety. Bylo zjištěno poškození řady prvků startovací rampy“. „V současnosti probíhá posouzení stavu startovacího komplexu. Pro obnovu jsou k dispozici všechny potřebné náhradní díly a v nejbližší době budou poškození odstraněna,“ slibuje agentura.

Start Sojuzu, v čase kolem 0:58 jsou vidět kusy železných tyčí vymrštěných explozí:

Protichůdné informace

Z vyjádření Roskosmosu by se mohlo zdát, že nejde o nic vážného. Ukrajinská agentura UNN ale upozorňuje na možné větší dopady. Analytik raketových startů Georgy Trishkin pro ni uvedl, že ihned po ranním startu 27. listopadu „se zřítila servisní kabina“ a část konstrukcí spadla pod odpalovací rampu 31. Podle něj by následky mohly být kritické, protože tato platforma je jediná v Rusku, která umožňuje starty pilotovaných misí k ISS.

Další odborníci upozornili na některé detaily, které byly viditelné už během oficiálního vysílání. „V odvodním žlabu pod odpalovací rampou byla nějaká masivní kovová konstrukce, která tam neměla být,“ uvedl pro UNN popularizátor kosmonautiky Vitaly Jegorov. Zdůraznil také rozsah incidentu a poznamenal: „Ve skutečnosti od tohoto dne Rusko ztratilo schopnost vysílat lidi do vesmíru – to se nestalo od roku 1961.“

Brzy bude jasněji

Podobně vidí situaci také český popularizační web Kosmonautix, který napsal: „Přístupová platforma, která během startu zajíždí do strany, zůstala tentokrát přímo pod raketou. Tah motorů plošinu utrhl a ta skončila v příkopu pro odvod spalin. Jedná se o vážné poškození, které je o to vážnější, že Rusko má jen jednu rampu, ze které mohou startovat pilotované mise. Oprava se dle některých zdrojů může protáhnout i na dva roky.“

Situace je podle serveru o to vážnější, že z rampy by už brzy měla startovat další mise, konkrétně raketa Sojuz, která má vynést na ISS nákladní loď Progress MS-33. Řešením by podle Kosmonautixu mohlo být využití některé z ramp na Bajkonuru a Plesecku, což by si ale vyžádalo spoustu času.

Nahrávám video

Informací je zatím málo, zejména kvůli komunikaci Roskosmosu. Hodnocení vážnosti situace se tedy v dalších dnech ještě může výrazně změnit, a to jak pozitivním, tak i negativním směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...