Startovací rampa na Bajkonuru je poškozená. Oprava se může protáhnout

Nahrávám video

Čtvrteční start kosmické lodi Sojuz poškodil startovací rampu na kosmodromu Bajkonur. Jde o jediné místo, odkud může Rusko posílat své lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informací je kvůli komunikaci ruské vesmírné agentury Roskosmos málo, oprava se ale dle pozorovatelů může protáhnout.

Ve čtvrtek odstartovala z kazachstánského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz MS-28. Vynesla ji nosná raketa Sojuz-2.1а, odstartovala kolem 10:27 dopoledne. Přibližně po třech hodinách plavidlo dosáhlo svého cíle, odpoledne se spojila s ruskou částí Mezinárodní kosmické stanice ISS, uvedla ruská státní agentura TASS.

Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se ale start neobešel bez problémů. Došlo totiž k poškození vzletové rampy 31. Oficiálně Roskosmos oznámil, že „byla provedena prohlídka místa startu, jak se děje pokaždé po vypuštění rakety. Bylo zjištěno poškození řady prvků startovací rampy“. „V současnosti probíhá posouzení stavu startovacího komplexu. Pro obnovu jsou k dispozici všechny potřebné náhradní díly a v nejbližší době budou poškození odstraněna,“ slibuje agentura.

Start Sojuzu, v čase kolem 0:58 jsou vidět kusy železných tyčí vymrštěných explozí:

Protichůdné informace

Z vyjádření Roskosmosu by se mohlo zdát, že nejde o nic vážného. Ukrajinská agentura UNN ale upozorňuje na možné větší dopady. Analytik raketových startů Georgy Trishkin pro ni uvedl, že ihned po ranním startu 27. listopadu „se zřítila servisní kabina“ a část konstrukcí spadla pod odpalovací rampu 31. Podle něj by následky mohly být kritické, protože tato platforma je jediná v Rusku, která umožňuje starty pilotovaných misí k ISS.

Další odborníci upozornili na některé detaily, které byly viditelné už během oficiálního vysílání. „V odvodním žlabu pod odpalovací rampou byla nějaká masivní kovová konstrukce, která tam neměla být,“ uvedl pro UNN popularizátor kosmonautiky Vitaly Jegorov. Zdůraznil také rozsah incidentu a poznamenal: „Ve skutečnosti od tohoto dne Rusko ztratilo schopnost vysílat lidi do vesmíru – to se nestalo od roku 1961.“

Brzy bude jasněji

Podobně vidí situaci také český popularizační web Kosmonautix, který napsal: „Přístupová platforma, která během startu zajíždí do strany, zůstala tentokrát přímo pod raketou. Tah motorů plošinu utrhl a ta skončila v příkopu pro odvod spalin. Jedná se o vážné poškození, které je o to vážnější, že Rusko má jen jednu rampu, ze které mohou startovat pilotované mise. Oprava se dle některých zdrojů může protáhnout i na dva roky.“

Situace je podle serveru o to vážnější, že z rampy by už brzy měla startovat další mise, konkrétně raketa Sojuz, která má vynést na ISS nákladní loď Progress MS-33. Řešením by podle Kosmonautixu mohlo být využití některé z ramp na Bajkonuru a Plesecku, což by si ale vyžádalo spoustu času.

Nahrávám video

Informací je zatím málo, zejména kvůli komunikaci Roskosmosu. Hodnocení vážnosti situace se tedy v dalších dnech ještě může výrazně změnit, a to jak pozitivním, tak i negativním směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 9 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 12 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 13 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 14 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 16 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 17 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.