Sníh bude do konce století zřejmě bělejší. Má ho být ale méně, popisuje studie

Autoři nové studie předpokládají, že v budoucnu výrazně ubude sněhu, ale také se změní jeho barva. A to by podle nich mohlo pomoci kompenzovat některé negativní dopady klimatických změn, a zpomalit tak v důsledku i rychlost tání sněhové pokrývky.

Svět se od začátku průmyslové revoluce stále více otepluje a v posledních desítkách let nabralo tempo těchto změn na rychlosti. Má to spoustu dopadů, z nichž některé jsou dobře známé, jiné ale méně. Vědci teď v odborném časopise Nature Communications popsali, co klimatické změny způsobené lidskou činností udělají do konce tohoto století se sněhem. 

Na množství sněhu má vliv obrovské množství faktorů. Je to nejen teplota, ale také množství srážek, velikost a tvar sněhových vloček, ale dokonce je i silný vliv znečištění.

Vědci z Pacific Northwest National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, prozkoumali trendy, jak se vyvíjí sněhová pokrývka ve vysokých pohořích na severní polokouli mezi roky 1995 a 2014. Na základě takto získaných trendů pak vytvořili model, který se pokouší dohlédnout do konce století a předpovědět, jak to bude na severní polokouli se sněhem. Vypracovali rovnou dva výsledky, a to podle dvou scénářů: jeden předpokládá, že se lidstvu podaří snížit spotřeba fosilních paliv, druhý tomu nevěří.

Vliv černého uhlíku

Když člověk nesníží spotřebu fosilních paliv, svět se podle jednoho scénáře oteplí a úbytek sněhové pokrývky se zvýší až o 58 procent ve srovnání se současností. V optimistickém scénáři, kdy dostaneme emise pod kontrolu, dojde k menšímu globálnímu oteplování a také menšímu úbytku sněhové pokrývky. V tomto případě vědci odhadli úbytek sněhové pokrývky zhruba o patnáct procent ve srovnání se současnou úrovní.

Co ale mají oba scénáře společného, je vliv částic znečištění, které jsou známé jako černý uhlík. Jde velmi zjednodušeně o odpad dopadající na povrch Země, jenž vzniká spalováním fosilních paliv, zejména motorů automobilů a uhelných elektráren. Na severní polokouli se ale množství těchto zdrojů energie snižuje, takže ubývá a v obou výše popsaných scénářích nadále bude ubývat i černého uhlíku. A to znamená i čistější, jasnější a bělejší sníh.

Ten už nyní totiž není tolik znečištěn těmito tmavými částicemi a může účinněji odrážet sluneční světlo zpět, což by mohlo mírně snížit vliv oteplování. Čistší sníh by podle této studie mohl snížit míru úbytku sněhu asi o osm procent. „Sníh není jenom sníh,“ napsal autor studie Dalei Hao. „Existují čistý sníh a špinavý sníh a jejich reakce na sluneční světlo se velmi liší.“

Odrazit světlo a pohltit méně tepla

Částice znečištění se dnes usazují na povrchu sněhové pokrývky, která se potom stává tmavší. A tento temnější sníh víc pohlcuje sluneční světlo, což zase vede k tomu, že výrazně rychleji odtává. Funguje to samozřejmě i opačně: čím čistější je sníh a čím méně temných částeček na něm leží, tím snadněji odráží světlo zpět do prostoru, podobně jako zrcadlo. A protože tak pohlcuje méně tepla, méně snadno taje, takže se lépe udrží a pomáhá udržovat přikrývku stabilní.

Autoři studie poukazují na to, že v jejich scénáři nejsou schopní vyhodnotit všechno. Vzduch je díky přechodu na čistější zdroje energie sice opravdu čistější, ale stoupá v něm množství částeček z lesních požárů. Těch přibývá právě proto, že se planeta zahřívá a vznik požárů je pak kvůli vyschlé vegetaci snadnější. Například kanadské lesní požáry letos v létě způsobily rekordní znečištění ovzduší, které se rozšířilo daleko po celém kontinentu. Tento vliv by ale měl být jen poměrně slabý, protože požáry jsou nejčastější v létě, ale sněhu je nejvíc v zimě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...