Sloni za horkého dne přijdou o dvě plné vany vody, spočítali vědci. Oteplování pro ně znamená hrozbu

Podle nové studie publikované v Royal Society Open Science mohou sloni za teplého počasí přijít až o deset procent veškeré vody, kterou mají v těle. To odpovídá téměř dvěma naplněným vanám a jde tak o nejvyšší ztrátu vody, kterou kdy vědci u suchozemského zvířete zaznamenali.

V rámci výzkumu tým pod vedením bioložky Corinne Kendallové pozoroval v zoologické zahradě v Severní Karolíně pět slonů afrických.

Během tří let jim celkem šestkrát podali deuterium – neškodnou těžší formu vodíku, kterou lze běžně najít v tělesných tekutinách zvířat. Několik dní poté vědci slonům odebírali krev, aby zjistili, kolik deuteria jim v těle ještě zbývá. Díky tomu získali představu, jak rychle zvířata vodu z těla vylučují.

Až sedm a půl procenta tělesné hmotnosti

Výsledky byly podle Kendallové nečekané. Při nízkých teplotách, které se pohybovaly v rozmezí od šesti do 14 stupňů Celsia, přišli sloni v průměru o 325 litrů vody denně. Když ale teploměr ukazoval kolem 24 stupňů, ztráta byla průměrně 427 litrů, a někdy dokonce dosáhla až 516 litrů.

To představuje až deset procent veškeré vody, kterou má slon v těle, a až sedm a půl procenta jeho celkové hmotnosti. Jedno ze zvířat přitom podle spoluautorky studie Rebeccy Rimbachové z Duke University  ztratilo během tohoto krátkého období téměř devět procent své hmotnosti. 

Hrozba konfliktů o zdroje

Protože zvířata neustále doplňují ztracené tekutiny pitím, jídlem a metabolickými procesy, jejich čistá denní ztráta by byla nižší. Celkově musí sloni pít alespoň každé dva až tři dny, aby se vyhnuli „potenciálně nebezpečné úrovni dehydratace,“ dodala Rimbachová.

Podle Kendallové jsou výsledky překvapivé. „A to především když vezmeme v potaz, že se jedná o zvířata, která se přizpůsobila životu v africké savaně,“ řekla. 

Spolu s rostoucí globální teplotou budou divocí sloni potřebovat stále větší množství vody, upozorňují odborníci. Ta ale současně kvůli stejným příčinám bude mnohem vzácnější. Experti očekávají, že by v budoucnu mohlo docházet k častějším a silnějším konfliktům o vodu mezi divokými slony a lidmi.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...