Slapové jevy by mohly pomoci předpovědět odlamování ledových ker, tvrdí vědci

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.

Teoreticky není možné dopředu vědět, kdy se odlomí kra od pobřežního ledu. Přesto nebyl glaciolog Oliver Marsh překvapen, když se předloni od antarktického Bruntova ledovce odlomila obří kra třikrát větší než Praha. Ještě předtím, než k tomu došlo, předpovídal, že její odlomení je bezprostřední a že nastane do několika týdnů nebo měsíců, vysvětloval pro AFP.

Marsh pracuje pro výzkumnou stanici British Antarctic Survey (BAS) a strávil roky studováním prasklin v ledu, kvůli kterým se kra A-81 nakonec oddělila od Antarktidy a vyplula na moře. Jak očekával, lámání kry nastalo na vrcholu jarního přílivu, kdy se Slunce, Měsíc a Země nacházejí v jedné přímce. Právě tehdy dochází k mimořádně velkým rozdílům mezi přílivy a odlivy. Vyšla o tom i studie pod vedením Marshe v časopise Nature Communications, která za pomoci modelování ukazuje, že lámání ker spouštějí slapové jevy společně se silnými větry a napětím v pobřežním ledu.

Kru A-81 unášejí mořské proudy východně od Antarktidy k Weddellovu moři. Není zatím jasné, jestli se přiblíží k ostrovu Jižní Georgie, kde se rozmnožují tučňáci, tuleni a další zvířata. Nedaleko odsud narazil letos na mělčinu obří kus ledu pojmenovaný A23a, který se od Antarktidy oddělil v roce 1986. Nyní, kdy do něj narážejí vlny Jižního oceánu, jsou jeho dny sečteny, myslí si glaciolog.

Odlamování ker a tání

Antarktida přichází o led dvěma způsoby – odlamováním ker a táním. Lámání ker je tedy přirozený jev, který vyrovnává masivní sněžení nad Antarktidou. Tento proces se ale nyní podle vědce nachází v nerovnováze. Klimatická změna zase urychluje tání.

Vědci zatím nevědí, jestli se zvýšila i četnost odlamování ker, protože na rozdíl od tání je tento fenomén méně častý. Od roku 2021 se od Bruntova ledovce odštěpily tři kry, A-81 je z nich druhá největší.

„Očekáváme, že v budoucnu nastane velké lámání ker,“ tvrdí Marsh. Kdy přesně k tomu ale dojde, vědci stále nedokáží s přesností říct. I když je jednodušší tyto události předvídat, jde stále o obtížnou disciplínu, píše AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...