Skytové využívali lidskou kůži na toulce. Objev potvrdil starověká vyprávění

Detailní archeologický průzkum artefaktů spojených s kulturou kočovnického národa Skytů prokázal, že příběhy o jejich krutosti nebyly jen vymyšlené pomluvy.

Skytové budili ve starověku strach. Tento kočovný národ, který se vyskytoval na území dnešní Ukrajiny, totiž proslul svou krutostí – podle řeckého historika Hérodota tito jízdní lukostřelci skalpovali své nepřátele, odřezávali jim hlavy a z jejich lebek vyráběli číše. A údajně je stahovali z kůží, které pak měli využívat pro oděvy. Tyto zprávy ale pocházejí jen od nepřátel Skytů, takže nejsou považované za úplně spolehlivé, a to přesto, že jejich autorem byl samotný „otec dějepisu“. Jenže nový archeologický objev potvrzuje, že Hérodotos měl pravdu.

Výsledky mezinárodního výzkumu prokázaly, že Skytové opravdu vyráběli předměty z lidské kůže, pravděpodobně jako trofeje. Zkoumali různé vzorky kůží, které pocházejí ze čtrnácti míst spojených se Skyty na jihu Ukrajiny. Dokázali je analyzovat díky metodě, která umí rozpoznat druh proteinu v organické hmotě, a to když je stará víc než dva tisíce let, jako je tomu v tomto případu. Archeologové získali 45 vzorků kožených předmětů a dva kožešinové.

Ukázalo se, že kožešiny pocházejí z lišek, veverek a koček. Co se týká kůže, tak se asi čtvrtinu vzorků nepodařilo rozpoznat, hlavně pro poškození materiálu. Z toho, co vědci poznali, dominovaly materiálům kozí kůže, hned po nich se umístily ovčí. Dva vzorky byly z koní a poslední dva z lidí. Právě ty poslední dva byly logicky nejzajímavější. Podle archeologů byly určené k pokrytí horní části toulce, což přesně odpovídá tomu, co psal o Skytech Hérodotos. Ten totiž explicitně zmínil, že „mnozí také stahují kůži, nehty a všechno z pravých rukou svých mrtvých nepřátel a dělají si z ní pokrývky na své toulce“.

Zbytky toulců byly z kůží nejrůznějších druhů zvířat, zjevně si každý válečník vybíral podle toho, co měl zrovna k dispozici, přičemž kusy lidské kůže se musely využívat hlavně z nějakých rituálních nebo symbolických důvodů. Jakých, to není možné zjistit, protože Skytové po sobě nezanechali žádné písemné prameny.

Kultura válečníků

Skytové měli ve starověku důležitou roli. Antičtí dějepisci z nich sice dělali hlavně brutální nájezdníky, ale podle moderní historiografie měli mnohem více úloh. Hlavně zprostředkovávali kontakt mezi tehdejší kulturní Evropou a euro-asijskou stepí, která byla domovem mnoha rozmanitých kultur schopných dodávat jihu starého kontinentu nové technologie a podněty.

Archeologové také prokázali, že Skytové měli výrazně složitější společnost, než jak ji viděli starověcí pozorovatelé. Jednak byla složená z více etnických skupin, ale hlavně nebyla až tolik kočovná. Nedávný výzkum před dvěma roky popsal na základě analýzy zubů, že na území dnešní Ukrajiny žila většina Skytů usedlým způsobem.

Nové výzkumy stále mění současný obraz Skytů. Byli mnohem víc než jen obávaní kočovní válečníci. V roce 2021 jiný tým zkoumal izotopy v zubní sklovině, aby pochopil stravu a rozsah života tehdejších lidí. Tito vědci dospěli k závěru, že pouze malá část těch, kteří žili v době Skytů, vedla silně kočovný způsob života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...