Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.

Smrt znamená konec lidského života na Zemi a pro řadu lidí i úplný konec existence. A navíc je spojená se ztrátou bližních, s bolestí a vědomím toho, jak neodvratná je. Logicky s sebou proto přináší úzkost a obavy, jež jsou často spojené s depresí, stresem, záchvaty paniky, nadměrnými obavami z nemocí, a mohou přerůst až do obsedantně-kompulzivní poruchy a silných fobií.

Výzkumy ukazují, že tato úzkost často vrcholí kolem dvacátého roku, v polovině života klesá a poté se zvyšuje u lidí ve věku nad 65 let. Postihuje také lidi s nevyléčitelnými nemocemi, jako je rakovina.

Strach ze smrti je sám o sobě fobií. A v poslední době se ukazuje, že fobie se dají poměrně účinně léčit pomocí virtuální reality – když si člověk projde vědomě v reálně bezpečném virtuálním prostředí svými nejhoršími nočními můrami, může to míru jeho obav snížit. Experimentuje se s tím například při strachu z výšek, otevřených prostor nebo zvířat. Teď to vědci pod vedením Zhipeng Lua vyzkoušeli právě u strachu ze smrti.

„Tento druh intervence může být prospěšný pro mnoho lidí a má potenciál pomoci lidem trpícím depresí a úzkostí,“ uvedl Lu.

Jak vypadá smrt

Lidé, kteří si prošli zážitky blízké smrti, například při klinické smrti, popisují tuto zkušenost dosti podobně. Často se objevují popisy jasného světla, jakéhosi tunelu, a další podobné vize. Vědci vytvořili na základě těchto popisů prostředí, které zasadili do virtuální reality.

„Výzkumy ukazují, že lidé, kteří prožili skutečnou zkušenost blízké smrti, zcela změnili svůj pohled na život a začali se chovat k členům své rodiny jinak,“ poznamenal Lu. „Většina z těchto zkušeností má velmi pozitivní vliv. Doufáme, že imerzivní virtuální realita může mít stejný dopad,“ dodal.

Studenti architektury, kteří tvořili skupinu testovaných osob, si prošli třemi scénáři ve virtuální realitě. Nejprve pocítili pocit opuštění těla po autonehodě. Procházeli kanálem světla a prožívali vzpomínky. Nakonec dorazili do malebné, klidné krajiny s bariérou, kterou nemohli překročit.

Setkání se „smrtí“

Po této intervenci podle vědců studenti vykazovali významný pokles stresu i úzkosti ze smrti. Vědcům dokonce řada z nich řekla, že po zážitku začali novým způsobem přemýšlet o životě a vztazích.

Někteří účastníci popsali zážitek z virtuální reality jako relaxační a uvedli, že je motivoval k tomu, aby se soustředili na své blízké a přemýšleli o smrti jiným způsobem. Výsledek nicméně nebyl absolutní. Některé zúčastněné setkání se smrtí vyděsilo – menšina účastníků uvedla, že po sezení pociťovala větší úzkost ze smrti nebo stres.

Pozitivní dopady na této malé skupině jsou pro Lua a jeho tým motivací ve výzkumu pokračovat. Další fáze by podle něj měla spočívat v rozšíření studie na jiné skupiny osob, zejména na ty nevyléčitelně nemocné a na osoby s duševními problémy. Autoři experimentu jsou si současně dobře vědomi toho, že u těchto skupin by se více mohly projevit i výše popsané negativní dopady, proto bude muset být výzkum velmi opatrný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 9 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 12 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 14 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.