Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.

Smrt znamená konec lidského života na Zemi a pro řadu lidí i úplný konec existence. A navíc je spojená se ztrátou bližních, s bolestí a vědomím toho, jak neodvratná je. Logicky s sebou proto přináší úzkost a obavy, jež jsou často spojené s depresí, stresem, záchvaty paniky, nadměrnými obavami z nemocí, a mohou přerůst až do obsedantně-kompulzivní poruchy a silných fobií.

Výzkumy ukazují, že tato úzkost často vrcholí kolem dvacátého roku, v polovině života klesá a poté se zvyšuje u lidí ve věku nad 65 let. Postihuje také lidi s nevyléčitelnými nemocemi, jako je rakovina.

Strach ze smrti je sám o sobě fobií. A v poslední době se ukazuje, že fobie se dají poměrně účinně léčit pomocí virtuální reality – když si člověk projde vědomě v reálně bezpečném virtuálním prostředí svými nejhoršími nočními můrami, může to míru jeho obav snížit. Experimentuje se s tím například při strachu z výšek, otevřených prostor nebo zvířat. Teď to vědci pod vedením Zhipeng Lua vyzkoušeli právě u strachu ze smrti.

„Tento druh intervence může být prospěšný pro mnoho lidí a má potenciál pomoci lidem trpícím depresí a úzkostí,“ uvedl Lu.

Jak vypadá smrt

Lidé, kteří si prošli zážitky blízké smrti, například při klinické smrti, popisují tuto zkušenost dosti podobně. Často se objevují popisy jasného světla, jakéhosi tunelu, a další podobné vize. Vědci vytvořili na základě těchto popisů prostředí, které zasadili do virtuální reality.

„Výzkumy ukazují, že lidé, kteří prožili skutečnou zkušenost blízké smrti, zcela změnili svůj pohled na život a začali se chovat k členům své rodiny jinak,“ poznamenal Lu. „Většina z těchto zkušeností má velmi pozitivní vliv. Doufáme, že imerzivní virtuální realita může mít stejný dopad,“ dodal.

Studenti architektury, kteří tvořili skupinu testovaných osob, si prošli třemi scénáři ve virtuální realitě. Nejprve pocítili pocit opuštění těla po autonehodě. Procházeli kanálem světla a prožívali vzpomínky. Nakonec dorazili do malebné, klidné krajiny s bariérou, kterou nemohli překročit.

Setkání se „smrtí“

Po této intervenci podle vědců studenti vykazovali významný pokles stresu i úzkosti ze smrti. Vědcům dokonce řada z nich řekla, že po zážitku začali novým způsobem přemýšlet o životě a vztazích.

Někteří účastníci popsali zážitek z virtuální reality jako relaxační a uvedli, že je motivoval k tomu, aby se soustředili na své blízké a přemýšleli o smrti jiným způsobem. Výsledek nicméně nebyl absolutní. Některé zúčastněné setkání se smrtí vyděsilo – menšina účastníků uvedla, že po sezení pociťovala větší úzkost ze smrti nebo stres.

Pozitivní dopady na této malé skupině jsou pro Lua a jeho tým motivací ve výzkumu pokračovat. Další fáze by podle něj měla spočívat v rozšíření studie na jiné skupiny osob, zejména na ty nevyléčitelně nemocné a na osoby s duševními problémy. Autoři experimentu jsou si současně dobře vědomi toho, že u těchto skupin by se více mohly projevit i výše popsané negativní dopady, proto bude muset být výzkum velmi opatrný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...