Silné záplavy budou v Evropě do konce století až čtrnáctkrát častější, předpovídá model

Pomalu se pohybující bouře a s nimi spojené záplavy, jaké nedávno zasáhly Německo a Belgii, by do konce století mohly být až čtrnáctkrát častější. Tvrdí to studie univerzity v Newcastlu na základě počítačového modelování. Práce podle autorů patří mezi první, které se zabývají rychlostí pohybu bouří.

Čím pomaleji se bouře pohybuje, tím větší objem vody na dané území spadne a úměrně tomu se zvyšuje riziko záplav, vysvětluje list The Guardian. Vědci již dříve zjistili, že vyšší teploty vzduchu, spojené s klimatickými změnami, umožňují zadržování větší vlhkosti v atmosféře. To může vést k silnějším dešťům. Nová studie se ale navíc zabývá i rychlostí pohybu bouří a přidává tak nový faktor ovlivňující extrémní výkyvy počasí.

Důvodem pro pomalejší pohyb bouří by podle vědců mohla být rychle se oteplující Arktida, což zpomaluje proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ.

„Simulace naznačila, že mohou přijít ještě horší věci,“ uvedl vedoucí studie Abdullah Kahraman z univerzity v Newcastlu. Moderní technologie a superpočítače podle něj umožňují podrobnější klimatické simulace s vyšším rozlišením a tím i přesnější odhady vývoje bouřkových systémů.

Srpen bude měsícem pomalých bouří

Podle autorů studie počet pomalu se pohybujících bouří nejvýznamněji roste v letních měsících, zejména v srpnu. Vědce překvapilo, že změna trendu se týká celého kontinentu, včetně chladných území na severu, kam řadí vedle Skandinávie i Británii. V roce 2100 bude v Evropě prostředí s potenciálem sedmkrát častějších extrémních srážek než dnes. Šance na téměř se nepohybující bouřky bude jedenáctkrát vyšší, nad pevninou čtrnáctkrát vyšší než nyní.

„Vlády po celém světě byly příliš pomalé ve snižování emisí skleníkových plynů a globální oteplování rychle postupuje,“ uvedla profesorka Hayley Fowlerová z univerzity v Newcastlu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 9 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...